1064: You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near 'ORDER BY lp.`vlp_order`' at line 6

VIOD - Vzdělávací institut ochrany dětí - Archív/Aby děti věděly .../Semina?e/Report? z jednoho dne

VIOD - Vzdělávací institut ochrany dětí

Logo VIOD

Jeden den v Terezn?


Report z pr?b?hu jednoho semin?e

Je za?tek listopadu 2006, venku se u hls o slovo zima, vtr je ostr a studen, zem? je rno popren prvnm poprakem sn?hu, kter sice za n?kolik hodin roztaje, v sedm hodin rno ale vytv? studen koberec, na kter se nm po dlouhm teplm podzimu moc vylpnout nechce. 8,00 hodin Vyrme sm?r Terezn! P?esto t?icet d?t ze Zkladn koly ve Slanm se p?ed osmou schz u autobusu, aby spole?n? vyjely na celodenn vlet do Terezna. Jsou to ci osmch a devtch t?d a vlastn? jenom ?st z nich, protoe vichni by se do jednoho autobusu nevely. Vybrali jsme ty, kte? si to svmi studijnmi vsledky zaslouili, nem?li zamekno p?li vyu?ovacch hodin a o nich jsme v?d?li, e se dok v t?chto mstech vhodn? chovat, p?edstavuj nm pan u?itelky kolky, kte? budou naimi souputnky b?hem celho listopadovho dne. Posledn kritrium bylo stanoveno moud?e - rno jsou d?ti vesel a pln humoru, b?hem dne na n? dolhaj ozv?ny hr?z, jejich sv?dkem byly zdi tereznskho ghetta a Mal pevnosti za 2. sv?tov vlky. Odpoledne se ji v?tina z nich zklidn a zvn a jejich hlavy jsou pln dojm?, s nimi nen a tak pln? lehk se vypo?dat. Proto ani slovo vlet, kter zazn?lo v p?edchozm odstavci, se v tuto chvli nezd p?im??en. Jde sp o putovn za poznnm, co vechno se m?e stt, pokud se lidsk prva, kter dnes povaujeme za zcela samoz?ejm, za?nou poruovat a p?estanou bt respektovna. Historick memento Ale dosti slov a vah - poj?te se stt naimi tichmi pr?vodci po tereznskch cestch, kudy se s nmi toho dne prochzeli kolci ze Slanho a ktermi est destek let p?edtm prolo 150 000 idovskch mu?, en a d?t nejen z ?eskch zem, ale tak z N?mecka, Rakouska, Nizozemska, Dnska, Slovenska a Ma?arska Vichni m?li na klop? stejn cejch p?ticpou hv?zdu jako znamen vyd?d?n rasy. A jak byl jejich osud? Vce ne 87 000 id? shromd?nch v Terezn? bylo postupn? deportovno transporty do vyhlazovacch tbor?. 33 000 v?zn?nch v Terezn? zem?elo ji b?hem zdejho pobytu. Mezi nimi byly i tisce d?t, po nich z?staly jen kresby, je se staly symbolem zr?dnosti kone?nho ?een idovsk ottzky a trvalm mementem promlouvajcm k povle?nm generacm. Dnes nap?klad ke kolk?m ze Slanho, kte? sem p?ijeli, jsou vesel a p?estoe tu, e bval tereznsk ghetto skrv t?k k?ivdy, na konci dne jsou ot?eseni. Ne, n?co takovho jsme si nedokzali p?edstavit, ?kaj. 9,00 hodin Muzeum Ghetta Prohldka Terezna za?n pro naich t?icet kolk? p?esn? v 9,00 hodin. Uvtaly je zde dv? lektorky - Barbora Kr?m?ov a Dana Salinov - ze Sdruen Linka bezpe?, tedy z organizace, kter je nositelem celho projektu Aby d?ti v?d?ly. Spole?n? pak vstupuj do budovy bval koly, kde dnes sdl Muzeum ghetta. Ghetto pro idy vzniklo ve m?st? Terezn v listopadu 1941, tedy p?esn? 65 let p?ed na nvt?vou Terezna. idovt v?zni, kte? sem byli sveni z ?etnch evropskch zem, byli zpo?tku umst?ni jenom v kasrnch. Ty vak nar?stajcmu po?tu deportovanch id? nesta?ily, a tak bylo vlastn obyvatelstvo Terezna v polovin? roku 1941 nsiln? vyst?hovno a z Terezna se stalo doslova idovsk m?sto za m?emi. Ghetto m?lo bt p?vodn? pouze sb?rnm a pr?chozm tborem pro idy, jen m?l plnit tranzitn lohu p?ed deportac id? do vyhlazovacch tbor?. Postupem ?asu ale zskalo dal dv? lohy: tzv. decima?n - ?tvrtina v?zn?nch zde zem?ela, a propagandistickou - pro zraky okolnho sv?ta se zde vytv?ela iluze o samosprvnm idovskm zem, aby se zakryla prav tv? osudu id? a nacistickho plnu na kone?n ?een idovsk otzky. P?ed za?tkem prohldky Muzea ghetta byli ci ze Slanho rozd?leni do esti skupin. Kritria d?len byla co nejvce pitoreskn: kdo m dny, kdo m batoh, kdo m lutou bundu Dolo tak k jejich dokonalmu promchn, co se jim ale ani trochu nelbilo. Nebylo to nhodn, ba prv? naopak, co se vak m?li dozv?d?t a na zv?r celho den. Toto p?id?len do skupinek, kde se vzjemn? neznali a z?stali bez kamard? ze t?dy, jim m?lo alespo? vzdlen? p?iblit pocity t?ch, kdo byli do Terezna dovle?eni p?ed n?kolika destkami let a nsiln? byli odtreni od svch rodin a blzkch. S trapami a p?ko?mi se musely d?ti vyrovnvat bez matek, bez otc?, bez p?buznch Potom nai kolci prochzeli Muzeem ghetta, podvajcm drsn sv?dectv o skute?nm ivot? ve zdejm ghettu, a plnili p?itom zadan kol. Kad skupina sledovala b?hem prohldky, jak bylo v tereznskm ghettu poruovno jedno ze zkladnch lidskch prv, kter si skupinka p?edem vybrala - nap?klad prvo na ivot, prvo na lidskou d?stojnost, prvo na vzd?ln, prvo na vb?r nboenstv. Sv poznatky si zaznamenvali, aby se o n? mohli p?ed ob?dem pod?lit s ostatnmi. Velice p?sobiv zde byly videonahrvky t?ch, kte? proli Tereznem a vzpomnali na tuto dobu. Potvrdila se tak zkuenost, e vlastn proitek doke mt mocn vliv na ostatn, kte? ho mohou sdlet. A na tom byla postaven i cel dnen exkurze - d?ti si zprost?edkovan? provaly to, co se zde udlo p?ed lety, a tento proitek je nemohl neovlivnit. 10,00 hodin Magdebursk kasrna V prostorch Magdeburskch kasren je umst?n replika v?ze?sk ubikace z doby ghetta. Mstnost s osmncti d?ev?nmi pry?nami, kde ve stsn?nch podmnkch bez jakhokoliv soukrom ilo edest en, p?sob skli?ujcm dojmem. Mnoz ze kolk? na zv?r dnenho dne pak zmi?ovali prv? tento zitek jako ten, kter jim siln? utkv?l v pam?ti. Dnen d?ti ?astokrt obvaj pokoj jenom se svm sourozencem, a i to jim p?ipad obtn. I v Magdeburskch kasrnch m?ly d?ti ve skupinch plnit dal z kol?, kter jim zadaly lektorky jet? p?ed prohldkou v?ze?sk ubikace. Napite na papr deset v?c, kter byste si vzali s sebou, kdy byste museli narychlo odjet nev?douce kam ani na jak dlouho. kol byl obdobou toho, kter museli ?eit id p?ed odjezdem do tereznskho ghetta: sm?li si s sebou vzt zavazadlo vc maximln? padest kilogram?. Co do n?j mohli asi zabalit? Pokud si brali s sebou penze, cennosti ?i sirky, ty jim v ghettu sebrali, protoe ty tu nesm?li mt u sebe Nae d?ti se s kolem vypo?daly pom?rn? dob?e. Na rozdl od jinch kolnch skupin nezahrnoval jejich desetipolokov seznam mobil, nabje?ku, MP3 ?i notebook, kter dnes mlad povauj za samoz?ejmou a nedlnou sou?st jejich ivot?. Naopak mnoz mysleli na fotografie blzkch, kter mohou bt v t?kch chvlch velkou oporou, na lky, psac pot?eby, dokonce i na hudebn nstroje. Lektorky ocenili vnmavost kolk? ze Slanho, kte? se dokzali dob?e vctit do pot?eb t?ch, kte? zde proli svou strastiplnou cestu. Dal ?sti expozice Magdeburskch kasren podvaj sv?dectv o tom, e i v t?chto pro ns dneska obtn? p?edstavitelnch podmnkch se ilo a rozvjela se zde kultura. V po?tcch ghetta sice nacistick komandatura vechny tyto projevy potrala, od poloviny roku 1942 vak ponechvala um?leckm aktivitm ur?itou volnost, nebo? zdej um?n m?lo slouit jako alibi k zast?en krutho osudu, kter idy ?ekal. Nacvi?ovaly se tu tedy hudebn dlka, uvd?ly literrn ve?ery a divadeln inscenace, pracovala zde oficiln mal?sk dlna, kde v?z?ov tvo?ili kresby, je pak doprovzely oficiln dokumenty vypracovan jejich v?zniteli. Ve?ejn um?leck aktivity, kter se zde mohly provozovat, pomhaly v?zn?nm vypo?dat se s ot?esnmi zitky a nepoddvat se beznad?ji a strachu z budoucnosti. Dneska jsou dokladem o tom, e i v t?ch nejhorch podmnkch dokzali t jako lid. Krom? toho tu vznikala i tajn tvorba dokumentujc ivot v ghettu, kterm prola mimo jin i ?ada vznamnch um?lc? tehdej kultury, v?dy i politickho ivota. Ti zanechali vmluvn sv?dectv o skute?nm ivot? v Terezn?. Jmenujme alespo? Karla Pol?ka, Arnota Lustiga, Leo Haase, Bed?icha Fritta, Ferdinanda Blocha, Otto Ungara, Petra Kleina ?i Karla Fleichmanna Jejich vtvory jsou vystaveny v n?kolika mstnostech Magdeburskch kasren a d?ti si je mohly prohldnout a do?st se i o osudech t?ch, kte? je vytv?eli. Zaujal je nap?klad p?b?h Petra Ginze, jen se dostal do Terezna jako ?trnctilet v ?jnu 1942 a o dva roky pozd?ji zahynul v Osv?timi. Zaloil pro d?ti ?asopis VEDEM, kde uve?ej?oval povdky s otev?enm koncem. Dokon?en povdky se dostvalo do rukou tereznskch d?t teprve tehdy, kdy odjd?ly s transportem. Popisoval v n?m to, co je ?ek, aby se dokzaly na sv?j osud p?ipravit. 11,00 hodin Beseda p?ed ob?dem P?ed ob?dem se vichni schzme v prostorch Nadace Terezn, kter je jednm z partner? projektu Aby d?ti v?d?ly Jsme trochu v ?asovm skluzu, protoe ta dnen skupina kolk? je podle slov naich lektorek mimo?dn? aktivn a vnmav - vechno si chce d?kladn? prohldnout, nad koly se zaml, d?ti diskutuj. Barbora Kr?m?ov a Dana Dalibov zahajuj diskuzi s d?tmi dotazem, jak se jim lbilo nhodn rozd?len do skupin. Teprve nyn se kolci dozvdaj, e tato nep?jemnost byla clen a m?la jim umonit lpe se vctit do pocit? t?ch, kte? zde byli p?ed edesti lety v?zn?ni, odtreni od svch nejblich, s nimi se pod hrozbou trestu nemohli vdat. Potom jednotliv skupiny prezentuj ostatnm, jak splnily prvn kol v Muzeu ghetta - uvd?j p?klady poruovn jednoho z lidskch prv, kter vypozorovaly b?hem prohldky. V diskusi nensiln? moderovan ob?mi lektorkami z Linky bezpe? pak d?ti porovnvaj tehdej poruovn lidskch prv s dnen dobou - zda n?co podobnho by se mohlo stt i dnes. Prvo na svobodu: - pro idy byly stanoven zvltn ?edn hodiny - v obchodech byla pro idy stanovena zvltn nkupn doba - id m?li zakzan vstup do lesa Prvo na t?hotenstv - idovsk eny v Terezn? nesm?ly ot?hotn?t Prvo na ivot - Tereznem prolo celkem 10,5 tisce d?t a z toho 7,5 tisce z nich zem?elo Prvo na vzd?ln - v Terezne platil zkaz vyu?ovn d?t, a proto se zde d?ti musely u?it tajn? Prvo na svobodu nboenstv - id byli ozna?eni Davidovou hv?zdou - b?hem K?i?lov noci z 9. na 10. 11. 1938 dolo k clenmu toku na idy a 25 000 id? bylo zat?eno. Tm?? vichni pak zahynuli v koncentra?nch tborech. - pro idy byly ur?eny vyhlazovac tbory Kad ze k? pak dostv sloku s materily, kde jsou uvedena zkladn lidsk prva z Listiny zkladnch prv Evropsk unie, kter se vztahuje i na ns, protoe ?esk republika je od roku 2004 ?lenem EU. Kad jednotliv prvo je tu rozebrno a okomentovno, navc je doprovz obrzek, kter namalovaly d?ti v?zn?n v tereznskm ghettu. Sou?st podkladovch materil? je i text Listiny zkladnch prv EU, materil rozebrajc vztah holocaustu a Terezna k Listin? zkladnch prv, stru?n p?ehled d?jin n?meckho faismu se z?etelem k rasov nesnenlivosti a genocid? id?, podrobn informace o ivot? v tereznskm ghettu a p?ehled protiidovskch opat?en v N?mecku a v Evrop? v letech 1933 1945. Ve slokch d?ti nachzej i pastelky a ?tvrtky, kter maj vztah k dalmu kolu - d?ti maj nakreslit obrzek, kter by zachycoval to, co je b?hem dnenho dopoledne zaujalo. Na mnohch kresbch se objevila hr?zn ubytovna en z Magdeburskch kasren, jin malovali Davidovu hv?zdu, n?kte? nakreslili pastelkami kachni?ku se ?ty?mi nohami, jak ji ztvrnilo jedno z idovskch d?t ijcch zde p?ed edesti lety, protoe sv?t znalo jen zpoza tereznskch m? a ivou kachni?ku nikdy nevid?lo Z obrzk? pak samy ci vybrali t?i nejlep a jejich auto?i dostali DVD o Terezn?.

Po skon?en celho projektu Aby d?ti v?d?ly byla z obrzk?, kter zde b?hem kresl?skho workshopu malovali osmci a dev?ci z ?eskch, slovenskch a n?meckch kol, uspo?dna vstava, kterou si mohli prohldnout novin?i po tiskov konferenci v?novan ukon?en projektu 12. prosince 2006. Zrcadlily se v nich proitky a dojmy, kter zanechal den strven v Terezn? v t?chto d?tech.

 

(c) VIOD 2010  |  webhosting webdomena.cz | Děkujeme Spravne-firmě.cz