1064: You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near 'ORDER BY lp.`vlp_order`' at line 6

VIOD - Vzdělávací institut ochrany dětí - Archív/Aby děti věděly .../Zv?re?n Zprva

VIOD - Vzdělávací institut ochrany dětí

Logo VIOD

Zv?re?n zprva



Obsah:

1. vodn slovo Jarmily Knight
2. P?edstaven projektu
3. Report: Jeden den v Terezn?
4. Projekt pod zornm hlem jednotlivch z?astn?nch:
a/ pohled d?t
b/ pohled lektor?
c/ pohled organiztor? (SLB, VIOD, Nadace Terezn)
d/ pohled dontor? (Johnson&Johnson)
5. Vyhodnocen projektu
6. Stanovisko MMT k monmu pokra?ovn projektu
7. P?edstaven nositel? a sponzor? projektu
a/ Sdruen linka bezpe?, ?R
b/ Linka detskej istoty, SR
c/ Kulturn centrum Dr?any, SRN
d/ VIOD - J. Knight
e/ Nadace Terezn
f/ Johnson&Johnson

P?lohy:
Listina zkladnch prv Unie
P?ehled prv
Info o Tereznu ghetto Terezn
Mapka Terezna


Kapitola 1



Slovo vodem


Ven p?tel,
dostv se Vm do rukou zv?re?n zprva projektu Aby d?ti v?d?ly (Tell your Children), kter probhal v roce 2006 pod ztitou Sdruen Linka bezpe?. Sdruen Linka bezpe? je instituc, kter p?sob v ?esk republice ji vce ne dvanct let. Jejm poslnm je nejen pomhat d?tem a mladm lidem prost?ednictvm telefonick krizov intervence, ale tak (mimo jin) upev?ovat pov?dom o lidskch resp. d?tskch prvech mezi mladou generac.
Mnoz z vs by mohli ?ci, e o d?tskch prvech ji bylo ?e?eno mnoh a e dal aktivity v tomto sm?ru nejsou t?eba. Dovolm si s tm nesouhlasit! Jedno moudr p?slov ?k, e opakovn je matka moudrosti. A plat to dvojnsob zejmna u d?t. Pokud si d?ti budou v?domy svch prv, budou si zrove? v?domy, e stejn prva maj i jejich kamardi, vrstevnci, prost? vichni ostatn. Odtud je pak u jenom kr??ek k tomu, aby se nejen um?ly brnit, jestlie budou jejich prva poruovna, ale aby um?ly tak ctt prva ostatnch.
V??m, e pilotn projekt, kter jsme pro n? p?ipravili a kterm v roce 2006 prolo vce ne 600 d?t, m?l p?idanou hodnotu prv? v tom, e pomohl mladm lidem uv?domit si, jak je d?leit nejen bt si v?dom svch prv, ale tak respektovat prva druhch lid. Jarmila Knight vedouc projektu

Kapitola 2


P?edstaven projektu
Projekt Aby d?ti v?d?ly byl koncipovn jako jednolet mezinrodn pilotn program zam??en na ky zkladnch kol ve v?ku 14 15 let. Nositelem projektu bylo Sdruen Linka bezpe?, kter ke spoluprci p?izvalo Linku detskej istoty ze Slovenska, Kulturburo Sachsen (Dresden) z N?mecka a Nadaci Terezn z ?esk republiky. Projekt byl realizovn za p?isp?n Evropsk komise, kter umonila, aby koly zapojen do programu nenesly dn finan?n nklady.
Clem projektu Aby d?ti v?d?ly bylo p?iblit d?tem Listinu zkladnch prv Evropsk unie a interaktivn formou jim ukzat, kam a m?e vst nedodrovn t?chto prv. Studenti nebyli jen pasivnmi poslucha?i ?i divky, ale byli vedeni k aktivn ?asti. Jsme p?esv?d?eni, e prv? tato proitkov forma osvojovn si novch informac a poznatk? je tou nejlep cestou s nejv?tmi vsledky a dopadem na dnen mlad lidi.
O ?ast v tomto pilotnm projektu projevilo zjem vce ne 130 kol, z nich jsme vak mohli vybrat pouze nepatrnou ?st. Z ?esk republiky se projektu z?astnilo 20 kol, Slovensko bylo zastoupeno t?emi kolami a ci ze stejnho po?tu kol p?ijeli i ze SRN. Kad kola vyslala cca 30 k? 8. 9. t?d (jeden pln autobus), aby se z?astnili jednodennho programu p?ipravenho pro n? ve m?st? Terezn, kde se za 2. sv?tov vlky nachzelo idovsk ghetto. Po jeho stopch se ci vydali za doprovodu lektor? ze Sdruen Linka bezpe? a zstupc? Nadace Terezn.
ci si prohldli zdej Muzeum ghetta, Magdebursk kasrna s expozic tereznskch reli z obdob holocaustu a Malou pevnost Terezn. Sou?st programu byl tak hudebn a vtvarn workshop.
B?hem celho dne strvenho v Terezn? mohli ci vid?t, kam a vede polapvn lidskch prv. Zskan zkuenosti a informace nyn mohou p?edvat svm spoluk?m a kamard?m. Krom? jejich vlastnch zitk? jim k tomu pomohou informa?n materily, kter vechny d?ti a zstupci koly z ?ad u?itel? dostali a je se vztahuj k d?tskm prv?m.
I kdy tento pilotn program v prosinci 2006 skon?il, cht?li bychom vyut nabytch zkuenost, zapracovat p?ipomnky a npady, kter se sely v jeho pr?b?hu, a poskytnout je prost?ednictvm Ministerstva kolstv, mldee a t?lovchovy ?R vem zkladnm kolm v ?esk republice jako sou?st jejich vukovch pln?.

Kapitola 3


Report Jeden den v Terezn?
Je za?tek listopadu 2006, venku se u hls o slovo zima, vtr je ostr a studen, zem? je rno popren prvnm poprakem sn?hu, kter sice za n?kolik hodin roztaje, v sedm hodin rno ale vytv? studen koberec, na kter se nm po dlouhm teplm podzimu moc vylpnout nechce.
8,00 hodin Vyrme sm?r Terezn!
P?esto t?icet d?t ze Zkladn koly ve Slanm se p?ed osmou schz u autobusu, aby spole?n? vyjely na celodenn vlet do Terezna. Jsou to ci osmch a devtch t?d a vlastn? jenom ?st z nich, protoe vichni by se do jednoho autobusu nevely. Vybrali jsme ty, kte? si to svmi studijnmi vsledky zaslouili, nem?li zamekno p?li vyu?ovacch hodin a o nich jsme v?d?li, e se dok v t?chto mstech vhodn? chovat, p?edstavuj nm pan u?itelky kolky, kte? budou naimi souputnky b?hem celho listopadovho dne.
Posledn kritrium bylo stanoveno moud?e - rno jsou d?ti vesel a pln humoru, b?hem dne na n? dolhaj ozv?ny hr?z, jejich sv?dkem byly zdi tereznskho ghetta a Mal pevnosti za 2. sv?tov vlky. Odpoledne se ji v?tina z nich zklidn a zvn a jejich hlavy jsou pln dojm?, s nimi nen a tak pln? lehk se vypo?dat. Proto ani slovo vlet, kter zazn?lo v p?edchozm odstavci, se v tuto chvli nezd p?im??en. Jde sp o putovn za poznnm, co vechno se m?e stt, pokud se lidsk prva, kter dnes povaujeme za zcela samoz?ejm, za?nou poruovat a p?estanou bt respektovna.

Historick memento
Ale dosti slov a vah - poj?te se stt naimi tichmi pr?vodci po tereznskch cestch, kudy se s nmi toho dne prochzeli kolci ze Slanho a ktermi est destek let p?edtm prolo 150 000 idovskch mu?, en a d?t nejen z ?eskch zem, ale tak z N?mecka, Rakouska, Nizozemska, Dnska, Slovenska a Ma?arska Vichni m?li na klop? stejn cejch p?ticpou hv?zdu jako znamen vyd?d?n rasy.
A jak byl jejich osud? Vce ne 87 000 id? shromd?nch v Terezn? bylo postupn? deportovno transporty do vyhlazovacch tbor?. 33 000 v?zn?nch v Terezn? zem?elo ji b?hem zdejho pobytu. Mezi nimi byly i tisce d?t, po nich z?staly jen kresby, je se staly symbolem zr?dnosti kone?nho ?een idovsk ottzky a trvalm mementem promlouvajcm k povle?nm generacm. Dnes nap?klad ke kolk?m ze Slanho, kte? sem p?ijeli, jsou vesel a p?estoe tu, e bval tereznsk ghetto skrv t?k k?ivdy, na konci dne jsou ot?eseni. Ne, n?co takovho jsme si nedokzali p?edstavit, ?kaj.
9,00 hodin Muzeum Ghetta Prohldka Terezna za?n pro naich t?icet kolk? p?esn? v 9,00 hodin. Uvtaly je zde dv? lektorky - Barbora Kr?m?ov a Dana Salinov - ze Sdruen Linka bezpe?, tedy z organizace, kter je nositelem celho projektu Aby d?ti v?d?ly. Spole?n? pak vstupuj do budovy bval koly, kde dnes sdl Muzeum ghetta.
Ghetto pro idy vzniklo ve m?st? Terezn v listopadu 1941, tedy p?esn? 65 let p?ed na nvt?vou Terezna. idovt v?zni, kte? sem byli sveni z ?etnch evropskch zem, byli zpo?tku umst?ni jenom v kasrnch. Ty vak nar?stajcmu po?tu deportovanch id? nesta?ily, a tak bylo vlastn obyvatelstvo Terezna v polovin? roku 1941 nsiln? vyst?hovno a z Terezna se stalo doslova idovsk m?sto za m?emi.
Ghetto m?lo bt p?vodn? pouze sb?rnm a pr?chozm tborem pro idy, jen m?l plnit tranzitn lohu p?ed deportac id? do vyhlazovacch tbor?. Postupem ?asu ale zskalo dal dv? lohy: tzv. decima?n - ?tvrtina v?zn?nch zde zem?ela, a propagandistickou - pro zraky okolnho sv?ta se zde vytv?ela iluze o samosprvnm idovskm zem, aby se zakryla prav tv? osudu id? a nacistickho plnu na kone?n ?een idovsk otzky.
P?ed za?tkem prohldky Muzea ghetta byli ci ze Slanho rozd?leni do esti skupin. Kritria d?len byla co nejvce pitoreskn: kdo m dny, kdo m batoh, kdo m lutou bundu Dolo tak k jejich dokonalmu promchn, co se jim ale ani trochu nelbilo. Nebylo to nhodn, ba prv? naopak, co se vak m?li dozv?d?t a na zv?r celho den. Toto p?id?len do skupinek, kde se vzjemn? neznali a z?stali bez kamard? ze t?dy, jim m?lo alespo? vzdlen? p?iblit pocity t?ch, kdo byli do Terezna dovle?eni p?ed n?kolika destkami let a nsiln? byli odtreni od svch rodin a blzkch. S trapami a p?ko?mi se musely d?ti vyrovnvat bez matek, bez otc?, bez p?buznch
Potom nai kolci prochzeli Muzeem ghetta, podvajcm drsn sv?dectv o skute?nm ivot? ve zdejm ghettu, a plnili p?itom zadan kol. Kad skupina sledovala b?hem prohldky, jak bylo v tereznskm ghettu poruovno jedno ze zkladnch lidskch prv, kter si skupinka p?edem vybrala - nap?klad prvo na ivot, prvo na lidskou d?stojnost, prvo na vzd?ln, prvo na vb?r nboenstv. Sv poznatky si zaznamenvali, aby se o n? mohli p?ed ob?dem pod?lit s ostatnmi.
Velice p?sobiv zde byly videonahrvky t?ch, kte? proli Tereznem a vzpomnali na tuto dobu. Potvrdila se tak zkuenost, e vlastn proitek doke mt mocn vliv na ostatn, kte? ho mohou sdlet. A na tom byla postaven i cel dnen exkurze - d?ti si zprost?edkovan? provaly to, co se zde udlo p?ed lety, a tento proitek je nemohl neovlivnit.
10,00 hodin Magdebursk kasrna
V prostorch Magdeburskch kasren je umst?n replika v?ze?sk ubikace z doby ghetta. Mstnost s osmncti d?ev?nmi pry?nami, kde ve stsn?nch podmnkch bez jakhokoliv soukrom ilo edest en, p?sob skli?ujcm dojmem. Mnoz ze kolk? na zv?r dnenho dne pak zmi?ovali prv? tento zitek jako ten, kter jim siln? utkv?l v pam?ti. Dnen d?ti ?astokrt obvaj pokoj jenom se svm sourozencem, a i to jim p?ipad obtn.
I v Magdeburskch kasrnch m?ly d?ti ve skupinch plnit dal z kol?, kter jim zadaly lektorky jet? p?ed prohldkou v?ze?sk ubikace. Napite na papr deset v?c, kter byste si vzali s sebou, kdy byste museli narychlo odjet nev?douce kam ani na jak dlouho. kol byl obdobou toho, kter museli ?eit id p?ed odjezdem do tereznskho ghetta: sm?li si s sebou vzt zavazadlo vc maximln? padest kilogram?. Co do n?j mohli asi zabalit? Pokud si brali s sebou penze, cennosti ?i sirky, ty jim v ghettu sebrali, protoe ty tu nesm?li mt u sebe
Nae d?ti se s kolem vypo?daly pom?rn? dob?e. Na rozdl od jinch kolnch skupin nezahrnoval jejich desetipolokov seznam mobil, nabje?ku, MP3 ?i notebook, kter dnes mlad povauj za samoz?ejmou a nedlnou sou?st jejich ivot?. Naopak mnoz mysleli na fotografie blzkch, kter mohou bt v t?kch chvlch velkou oporou, na lky, psac pot?eby, dokonce i na hudebn nstroje. Lektorky ocenili vnmavost kolk? ze Slanho, kte? se dokzali dob?e vctit do pot?eb t?ch, kte? zde proli svou strastiplnou cestu.
Dal ?sti expozice Magdeburskch kasren podvaj sv?dectv o tom, e i v t?chto pro ns dneska obtn? p?edstavitelnch podmnkch se ilo a rozvjela se zde kultura. V po?tcch ghetta sice nacistick komandatura vechny tyto projevy potrala, od poloviny roku 1942 vak ponechvala um?leckm aktivitm ur?itou volnost, nebo? zdej um?n m?lo slouit jako alibi k zast?en krutho osudu, kter idy ?ekal.
Nacvi?ovaly se tu tedy hudebn dlka, uvd?ly literrn ve?ery a divadeln inscenace, pracovala zde oficiln mal?sk dlna, kde v?z?ov tvo?ili kresby, je pak doprovzely oficiln dokumenty vypracovan jejich v?zniteli. Ve?ejn um?leck aktivity, kter se zde mohly provozovat, pomhaly v?zn?nm vypo?dat se s ot?esnmi zitky a nepoddvat se beznad?ji a strachu z budoucnosti. Dneska jsou dokladem o tom, e i v t?ch nejhorch podmnkch dokzali t jako lid.
Krom? toho tu vznikala i tajn tvorba dokumentujc ivot v ghettu, kterm prola mimo jin i ?ada vznamnch um?lc? tehdej kultury, v?dy i politickho ivota. Ti zanechali vmluvn sv?dectv o skute?nm ivot? v Terezn?. Jmenujme alespo? Karla Pol?ka, Arnota Lustiga, Leo Haase, Bed?icha Fritta, Ferdinanda Blocha, Otto Ungara, Petra Kleina ?i Karla Fleichmanna
Jejich vtvory jsou vystaveny v n?kolika mstnostech Magdeburskch kasren a d?ti si je mohly prohldnout a do?st se i o osudech t?ch, kte? je vytv?eli. Zaujal je nap?klad p?b?h Petra Ginze, jen se dostal do Terezna jako ?trnctilet v ?jnu 1942 a o dva roky pozd?ji zahynul v Osv?timi. Zaloil pro d?ti ?asopis VEDEM, kde uve?ej?oval povdky s otev?enm koncem. Dokon?en povdky se dostvalo do rukou tereznskch d?t teprve tehdy, kdy odjd?ly s transportem. Popisoval v n?m to, co je ?ek, aby se dokzaly na sv?j osud p?ipravit.
11,00 hodin Beseda p?ed ob?dem P?ed ob?dem se vichni schzme v prostorch Nadace Terezn, kter je jednm z partner? projektu Aby d?ti v?d?ly Jsme trochu v ?asovm skluzu, protoe ta dnen skupina kolk? je podle slov naich lektorek mimo?dn? aktivn a vnmav - vechno si chce d?kladn? prohldnout, nad koly se zaml, d?ti diskutuj.
Barbora Kr?m?ov a Dana Dalibov zahajuj diskuzi s d?tmi dotazem, jak se jim lbilo nhodn rozd?len do skupin. Teprve nyn se kolci dozvdaj, e tato nep?jemnost byla clen a m?la jim umonit lpe se vctit do pocit? t?ch, kte? zde byli p?ed edesti lety v?zn?ni, odtreni od svch nejblich, s nimi se pod hrozbou trestu nemohli vdat.
Potom jednotliv skupiny prezentuj ostatnm, jak splnily prvn kol v Muzeu ghetta - uvd?j p?klady poruovn jednoho z lidskch prv, kter vypozorovaly b?hem prohldky. V diskusi nensiln? moderovan ob?mi lektorkami z Linky bezpe? pak d?ti porovnvaj tehdej poruovn lidskch prv s dnen dobou - zda n?co podobnho by se mohlo stt i dnes.
Prvo na svobodu:
- pro idy byly stanoven zvltn ?edn hodiny
- v obchodech byla pro idy stanovena zvltn nkupn doba
- id m?li zakzan vstup do lesa
Prvo na t?hotenstv - idovsk eny v Terezn? nesm?ly ot?hotn?t
Prvo na ivot - Tereznem prolo celkem 10,5 tisce d?t a z toho 7,5 tisce z nich zem?elo
Prvo na vzd?ln - v Terezne platil zkaz vyu?ovn d?t, a proto se zde d?ti musely u?it tajn?
Prvo na svobodu nboenstv - id byli ozna?eni Davidovou hv?zdou
- b?hem K?i?lov noci z 9. na 10. 11. 1938 dolo k clenmu toku na idy a 25 000 id? bylo zat?eno. Tm?? vichni pak zahynuli v koncentra?nch tborech.
- pro idy byly ur?eny vyhlazovac tbory

Kad ze k? pak dostv sloku s materily, kde jsou uvedena zkladn lidsk prva z Listiny zkladnch prv Evropsk unie, kter se vztahuje i na ns, protoe ?esk republika je od roku 2004 ?lenem EU. Kad jednotliv prvo je tu rozebrno a okomentovno, navc je doprovz obrzek, kter namalovaly d?ti v?zn?n v tereznskm ghettu.
Sou?st podkladovch materil? je i text Listiny zkladnch prv EU, materil rozebrajc vztah holocaustu a Terezna k Listin? zkladnch prv, stru?n p?ehled d?jin n?meckho faismu se z?etelem k rasov nesnenlivosti a genocid? id?, podrobn informace o ivot? v tereznskm ghettu a p?ehled protiidovskch opat?en v N?mecku a v Evrop? v letech 1933 1945.
Ve slokch d?ti nachzej i pastelky a ?tvrtky, kter maj vztah k dalmu kolu - d?ti maj nakreslit obrzek, kter by zachycoval to, co je b?hem dnenho dopoledne zaujalo. Na mnohch kresbch se objevila hr?zn ubytovna en z Magdeburskch kasren, jin malovali Davidovu hv?zdu, n?kte? nakreslili pastelkami kachni?ku se ?ty?mi nohami, jak ji ztvrnilo jedno z idovskch d?t ijcch zde p?ed edesti lety, protoe sv?t znalo jen zpoza tereznskch m? a ivou kachni?ku nikdy nevid?lo Z obrzk? pak samy ci vybrali t?i nejlep a jejich auto?i dostali DVD o Terezn?.
Po skon?en celho projektu Aby d?ti v?d?ly byla z obrzk?, kter zde b?hem kresl?skho workshopu malovali osmci a dev?ci z ?eskch, slovenskch a n?meckch kol, uspo?dna vstava, kterou si mohli prohldnout novin?i po tiskov konferenci v?novan ukon?en projektu 12. prosince 2006. Zrcadlily se v nich proitky a dojmy, kter zanechal den strven v Terezn? v t?chto d?tech. D?tsk opera Brundibr
Posledn ?st spole?nho p?edob?dnho posezen bylo promtnut dokumentrnho filmu, kter nato?ila ?esk televize pod nzvem Brundibr - opera za zdmi ghetta. Brundibr je jmno d?tsk opery, kterou napsali hudebn skladatel Hans Krsa a spisovatel Adolf Hoffmeister v roce 1938. Pojednv o zlm flainet?i, jen nut vechny kolem sebe zpvat podle toho, jak on prv? hraje. Nechce proto dovolit ani dv?ma d?tem, aby si zp?vem vyd?laly na mlko, kter jim p?edepsal lka?. D?ti vak za pomoci zv?tek - psa, ko?ky a vrabce - flainet?e p?elst a dobr v?c se poda?. Prost? zlo je nakonec poraeno - a to je tak hlavn poselstv tto naivn opery, kter m?lo v roce 1944 pro idy v?zn?n v tereznskm ghettu nesmrn vznam.
Tezernsk d?ti nacvi?ovaly operu Brundibr p?ed nvt?vou delegace Mezinrodnho ?ervenho k?e v Terezn? v srpnu 1944. Z p?edstaven opery pak byl dokonce nato?en i propagandistick film, kter m?l sv?tu ukzat Terezn jako privilegovan ghetto, kde se id?m da? dob?e. Sv?t se u ale nedozv?d?l, e ?trnct dn? pot, co d?ti p?edvedly operu delegaci Mezinrodnho ?ervenho k?e, byla v?tina z d?tskch herc? poslna do plynu
Na dokumentrnm firmu ?esk televize byli zachyceni n?kte? z t?ch, kterm se poda?ilo Terezn p?et a kte? - dnes u jako senio?i, tehdy ale mal d?ti - operu v ghettu nacvi?ovali. Jejich vzpomnky jsou vmluvn:
Narodila jsem se jako idovka v Rakousku a po nstupu Hitlera jsem odela ilegln? s rodi?i do ?ech. Rodi?e pokra?ovali dl v cest? do Jeruzalma, ale my jsme jako d?ti s nimi nemohly, a tak jsme se dostaly do Terezna. Nikdo tehdy netuil, e n?co takovho je v?bec mon. Nikdo tomu tehdy nev??il!
P?esn? si vzpomnm na chvli, kdy ns deportovali do Terezna. Stli jsme tam a jeden ?ech na ns, d?ti, k?i?el: To je dob?e, e jdete! Chcpn?te tam!
V dob?, kdy jsme nacvi?ovali operu Brundibr, jsme byli ?astn - dvalo nm to slu a nad?ji, e i Hitler bude jednou poraen, stejn? jako flainet? Brundibr.
Je mi dneska 84 rok? a pokad, kdy slym operu Brundibr, se rozpl?u.
Promtnut filmu zashlo vechny, kte? jsme ho mohli shldnout d?ti i dosp?l. Slova nm dola a o?i jsem m?li zvlhl

13,00 hodin
Ob?d
Na ob?d odjd?j d?ti autobusem do zdej zkladn koly. Cestou se zastavily u zadn zdi bastionu IV, kde byl poloen zkladn kmen tereznsk pevnosti, kterou za?al budovat rakousk csa? Josef II v roce 1780 na obranu ?ech p?ed Prusy. Jmno j dal po sv matce, csa?ovn? Marii Terezii - Theresienstadt. Na tomto mst? se dnes nachz Pam?tn deska.

14,00 hodin
Mal pevnost
Mal pevnost na kraji Terezna ns p?ivtala po ob?d? dosti nevldn? - teplota mrn? nad nulou, nep?jemn studen vtr O to vc pod k?i pronikla k k?m vodn slova pr?vodkyn?, kdy je shromdila na prostranstv d?v?jho Sprvnho dvora, kde v?z?ov praskho gestapa museli po p?jezdu do pevnosti ?ekat na p?ijet nehnut? cel hodiny, a to jen ve v?ze?skch atech.
Mal pevnost je jednou ze t? sou?st celho zdejho pevnostnho systmu, kter byl postaven podle tehdy nejmodern?jho bastilionovho typu. Stavba trvala necelch deset let a jejm hlavnm projektantem byl generl Karel Pellegrinni. Jdro celho pevnostnho systmu tvo?ila Hlavn pevnost, uprost?ed kter vyrostlo ?asem m?sto Terezn, p?ed n p?edsunut Mal pevnost a opevn?n plocha mezi Starou a Novou Oh?.
Mal pevnost slouila jako v?znice. Prolo j krom? vojk? ?ada lid spojench s nrodn? osvobozeneckmi boji ve st?edn a jihovchodn Evrop?. Je zde tak cela Gavrila Principa, kter tu pobval b?hem 1. sv?tov vlky za atentt na Frantika Ferdinanda dEste, nebo? kv?li svmu v?ku (19 let) nemohl bt zast?elen, a tak byl odsouzen na 20 let v?zen. V ?ervnu 1940 byla Mal pevnost p?em?n?na na v?znici praskho gestapa a do konce vlky tudy prolo 32 000 zat?ench (mezi nimi 5 000 en). Nebyli to pouze ?ei, ale tak Polci, N?mci, Jihoslovan, p?slunci tehdejho Sov?tskho svazu, a samoz?ejm? i id. N?kte? z nich se sem dostvali p?mo z idovskho ghetta za poruen jakhokoliv pravidla a museli zde vykonvat tu nejhor a nejt? prci.
Z Mal pevnosti byli v?z?ov odveni p?ed nacistick soudy, do v?znic, kznic a koncentra?nch tbor?, kde jich na 5 500 zahynulo. P?mo v Mal pevnosti um?elo v d?sledku patnch ivotnch podmnek, nemoc a trn 2 600 v?z??. Mnoz z nich nep?eili epidemii skvrnitho tyfu v poslednch tdnech a dnech 2. sv?tov vlky, kter pokra?ovala jet? i po 8. kv?tnu 1945, kdy do Terezna vstoupila Rud armda, je pak pomohla epidemii kone?n? zlikvidovat.
Prohldka zdejch cel pat?ila k ot?esnm zitk?m naich osmk? a dev?k?. idovsk cela, kde se v mal mstnosti tsnilo na edest vezn?nch, spt mohli pouze ve stoje, mstnost tm?? bez p?stupu dennho sv?tla, kbelk v rohu jako jedin hygienick za?zen Tmav samotky, kam se vela jenom jedna pry?na, kde ale bylo umst?no a dvanct osob. D?ti se pokouely v tomto po?tu do prostoru vmstnit - tla?ily se na sebe, nemohly si ani sednout. V?z?ov zde rychle umrali na nedostatek vzduchu Mstnost vzorn holrny, kter vypadala alespo? trochu civilizovan? a p?ipomnala umvrnu, byla vak postaven jen kv?li nvt?v? Mezinrodnho ?ervenho k?e v lt? 1944, nikdy neslouila svmu ?elu a dokonce sem ani nebyla zapojen voda, take kohoutky byly jen vsm?nou kulisou, kter m?la zmst ve?ejn mn?n Tsniv cesta splet podzemnch chodeb - takzvan cesta smrti, kudy chodili v?z?ov na popravu Popravit?, kde bylo bez soudnho rozsudku zast?eleno kolem 300 v?z??, hroziv? se ty?c ibenice
Dnen nvt?vnci Mal pevnosti mohou ve zdejm kin?, kter bylo z?zeno v roce 1942 pro dozor? personl, shldnout r?zn dokumenta?n filmy s tereznskou tmatikou, mezi nimi i propagandistick film nato?en v souvislosti s ji zmi?ovanou nvt?vou Mezinrodnho ?ervenho k?e. P?iznvm, e ci Zkladn koly ze Slanho u na to slu nem?li. Byli informacemi a zitky p?epln?ni a pot?ebovali ?as, aby si je srovnali v hlav?.

16,00 hodin
Rekapitulace dne proitho v Terezn?
Cestou z Mal pevnosti k autobusu mjeli ci Nrodn h?bitov, kam byly v z? 1945 p?eneseny a pochovny ostatky asi 10 000 ob?t z Mal pevnosti, z tereznskho ghetta a z koncentra?nho tbora z nedalekch Litom??ic. Den se chlil ke konci a mlad nvt?vnky dnen exkurze ?ekala jet? hodinov cesta dom?. A jet? n?co, co jim vak ur?it? zabere daleko vce ?asu. Pot?ebuj v sob? zpracovat vechny informace a proitky dnenho dne, pot?ebuj si je srovnat v hlav?, promtnout do svho ivota a sv?ta, kter je obklopuje nyn, na po?tku 21. stolet, uv?domit si hrozby visc nad dnen spole?nost, je-li mon jim n?jak ?elit a pokud ano, tak tedy jak a kde. T?eba za?t ve svm nejblim okol?
Zaznamenala: Irena atavov Listopad 2006 Kapitola 4 Projekt o?ima jednotlivch z?astn?nch 4a/ pohled d?t Pocity a zitky d?t ze dne proitho v Terezn? se odrely v jejich kresbch, kter namalovaly b?hem vtvarnho workshopu. N?kte? z nich zvolili msto obrzku vyjd?en slovn, a z t?ch jsme pro vs vybrali n?kolik ukzek. Jsou dopln?n jet? o post?ehy, kter nm d?ti sd?lovaly bezprost?edn? po ukon?en prohldky Mal pevnosti, a o jejich ohlasov dopisy. P?b?hy lid, co tudy proli, se snadno poslouchaj, hor by vak bylo stejn zitky prot. U jen to, e s lidmi se tady zachzelo jako s pod?adnou rasou, se mi protiv. Nejvc je mi lto d?t. Ty asi nechpaly, co se kolem nich d?je. Myslm, e nen na kodu, abychom i my ostatn lid z ?R, ba z celho sv?ta, vid?li, jak to tu v t dob? vypadalo. Z mst sl nap?t a obavy, kter tu id provali, a zanechalo to tu citovou stopu. Projekt je ur?it? na mst? a myslm, tedy vm, e je vce ne zda?il. I. Kamartov, Z ?echtice M?j pocit z dnenho dne byl, e nesmme odsuzovat lidi za to, jak vypadaj nebo jak jsou nrodnosti. N?kdy ?lov?k chud nebo ?lov?k jin nrodnosti m?e bt hodn?j, milej a rozumn?j ne ?lov?k z naeho okol. Z ?eho vyplv, e bychom nem?li lidi odsuzovat podle toho, jak vypadaj, ale podle jejich chovn. bez podpisu Ukzali nm nov pohled na 2. sv?tovou vlku a co se m?e stt, kdy se dostane k moci ?lov?k jako Hitler. O. Mra, Z Kralupy n. Vltavou Poznala jsem, jak d?ve ili lidi, a e kdy si myslm, e m?j ivot je blbej, tak te? vm, e to tak nen. bez podpisu ena, kter na videu vypovdala sv?j p?b?h - je opravdu s podivem, e p?eila. Nesm?t nakrmit sv dt? a tm je zabt, to je snad to nejkrut?j, co jsem zatm slyela. . Houdkov, Z Kralupy n. Vltavou M?j pocit z dnenho dne je patn, hodn? patn. Z toho, e lid dokou bt tak hrozn. Takovm v?cem, kter jsme tady vid?li, se mus zabrnit u ve chvlch, kdy za?naj. Kdy se to nevid a d?l se, e to nen, tak to takhle dopadne. kyn? Z Slan Z dnenho d?a som si toho strane ve?a odniesla. Zistila som, ako ?udia ili. Ke? si to porovnm s terajm ivotom, do o? sa mi nahrn slzy. Nikdy som poriadne nevedela, ?o je to koncentra?n tbor a ako tam ?udia ili. A teraz, ke? som sa to dozvedela, zistila som, e je to hrozn. Ko?ko ?ud muselo zomrie? len kvli tomu, e boli idi. eny, deti, mui. Kad ivot je vzcny. Hovor sa, e ivot ti nikto zobra? neme, lebo ti ho ani nedal. Tak pre?o to robia? Ke? som sa prechdzala po koncentra?nom tbore, mala som strane zl pocit. Ctila som, ako sa t ?udia museli trpi?, ako museli trpie?. Ctila som vinu. Ako to mohli urobi?? A. Csovkov, SR Vid?l jsem, co dok lid ud?lat lidem a jak si mm vit toho, co mm. J. Noul, Z Kralupy n. Vltavou Z dnenho dne si ur?it? budu hodn? pamatovat. Vecko m? to moc zaujalo. Nejvc asi osud t?ch d?t, kter nic neprovedly, ale p?esto byly odsouzen k smrti. D?ti tu nem?ly ani rodinu a ta by mi chyb?la nejvc. Sem do Terezna bych poslala vechny dnen d?ti. Myslm, e kdyby si n?kdo zail to, co se tu d?ve d?lo, choval by se pln? jinak. bez podpisu Z dnenej a v?erajej exkurzie si beriem ve?a novch poznatkov a vedomost, ale aj ve?k smtok, e ?udia doku a mu skoro beztrestne pcha? zlo na inch ?u?och. J. Scherlaufer, SR To, co se tu stalo, je stran. Hr?zy, kter jsme tu vid?li, pat? k naim d?jinm, a proto by to m?l vid?t kad. A v?d?t, e tu p?ed edesti lety zem?elo tolik lid! Ur?it? by bylo dob?e, aby to vid?li nejen vichni dev?ci, ale u i osmci. skupina k? ze Z Slan Bylo to velmi depresivn, uv?domil jsem si, e si mm vit v?c, kter m?u d?lat a kter mi jsou dostupn. M. Barto, Z Kralupy n. Vltavou Obrazov doprovod: Vybran kresby d?t z vtvarnho workshopu 4b/ pohled u?itel? Pohled pedagog? na projekt Aby d?ti v?d?ly je obsaen v dopisech, kter dostali organizto?i projektu a z nich vybrme n?kter ryvky: ... Ve bylo dob?e na?asovno, promyleno, nikde se nemuselo sp?chat. Lekto?i jsou z?ejm? zvykl pracovat s d?tmi, volili metody p?im??en v?ku, st?dali r?zn ?innosti, vyuvali r?zn pom?cky, jako jsou projekce, dotaznky, kresba atd. Nm?t projektu je velmi aktuln, je ve kole vyuiteln pro r?zn p?edm?ty (d?jepis, ?esk jazyk, rodinn a ob?ansk vchova atd.). Rozhodn? by bylo dobr a vhodn zapojit do projektu i dal t?dy. Problematika polapvn lidskch prv je dnes vce ne aktuln vzhledem k situaci ve sv?t?. Mgr. Jaromra ?rsk, Ing. Jitka neumannov, Zkladn kola T. G. Masaryka, Doln Bousov Celkov koncepce vkladu Charty prv byla v projektu Aby d?ti v?d?ly zvolen vhodn?. Teorie o prvech dt?te nsledovala a po exkurzi v tereznskm ghettu, take d?ti byly nejprve konfrontovny s poruovnm lidskch prv v reln historick situaci. Forma vkladu byla srozumiteln, pro udren pozornosti d?t byla vhodn? kombinovna projekce videofilmu, zkladn data na dataprojektoru a stn vklad. Tit?n materily nm umonily vracet se k tmatu i ve kole, co nov? nabyt poznatky a proitky vce upevnilo. P?evn v?tina k? na koly pochz ze sociln? slabho prost?ed, proto jsme velmi uvtali, e doprava, exkurze a aktivity byly pro nae d?ti zdarma. Pokud by tomu tak nebylo, s nejv?t pravd?podobnost bychom nemohli Terezn v?bec navtvit, protoe rodi?e zpravidla odmtaj na podobn mimokoln akce dvat penze. Jsme si tak v?domi, e tereznsk ghetto je atraktivnm clem exkurz mnoha kol a bv ?asto problm v?bec mt tu monost tato msta navtvit, take ?ast v tomto projektu vy?eila pro na kolu dva zvan problmy. Jednm ze hlavnch vchovnch cl? na koly je veden d?t k toleranci k odlinostem, k uv?dom?n si vlastnch prv a povinnost, a k jejich nasm?rovn k samostatnmu ivotu. Projekt Aby d?ti v?d?ly vznamn? podpo?il nae pojet vchovy vzd?lvn. Jsme vm vd??ni, e jste nai kolu do projektu za?adili. Pro ky i p?tomn pedagogy to bylo velmi p?nosn. Jarmila Hajdukov, ?editelka Zkladn koly praktick, Liberec Nai iaci boli vyberan pod?a zujmu o dejiny, o dianie v kole, vybrali sme aj deti, ktor maj ?iasto?ne problmov sprvanie, i deti utiahnut. Naa prprava na ?as? spo?vala v tom, e sme si porozprvali zkladn informcie o meste Terezn a o tme projektu. V Terezne sme boli milo prekvapen vetkm, ?o ns ?akalo a ?o pre ns organiztori projektu pripravili. Popolud?ajia prehliadka Malej pevnosti bola ve?mi zaujmav, pou?n a zrove? i smutn. Na iakov silne zapsobilo prostredie a vklad lektorky. Len pre budcnos? by sme navrhovali, aby sa prehliadka vetkch objektov rozloila na dlh ?as Zabezpe?enie pobytu bolo na vysokej rovni. Strava bola vborn, ubytovanie bolo slun, spoluprce s lektormi a organiztormi projektu bola vynikajca!!! Akosi sme ctili povinnos? podeli? sa s naimi dojmami aj s ostatnmi na naej kole. iaci napsali referty a krtke sprvy o svojich dojmoch z exkurzie. Zhotovili sme nstenku, kde sa pristavuj aj nvtevnci naej koly a ?taj detsk prce. Rovnako sme uverejnili ?lnok o Terezne aj v kolskom ?asopise. ?alej iaci referovali o svojich aktivitch v rmci detskch prv na hodinch ob?anskej vchovy, etiky i nboenstva a o tereznskom koncentra?nom tbore a ghette bud referova? o krtky ?as, ke? sa bude tato tmatika prebera? na hodinch dejepisu v 9. ro?nku. Chystme aj ?lnok do najbliieho ?sla miestnych novn DEVEX. Projekt ns vetkch oslovil a privtali by sme jeho ?alie pokra?ovanie. Ete raz vetkm ?akujeme za starostlivos? a priate?sk prstup. Zuzana Vargov a Mria Synekov, Zkladn kola, Bratislava D?tem se akce velmi lbila. Zvlt? siln? na n? zap?sobily videonahrvky v Muzeu ghetta, kter zachycovaly autentick vpov?di lid, kte? v ghettu ili. Tak nvt?va Magdeburskch kasren nala u d?t silnou odezvu. ci obdivovali nejen vystaven obrazy, ale tak pli a talent jejich autor?, stejn? jako vynalzavost a ob?tavost t?ch, kte? se v?novali divadlu. D?tmi i pedagogy byla vysoce hodnocena prce obou lektorek - sle?ny Barbory Kr?m?ov a Adriany Hajov. Prce obou byla po odborn i organiza?n strnce na velmi vysok rovni. Velmi kladn? tak hodnotme p?i a starostlivost Nadace Terezn, Projekt m velk vyuit v rmci koln vuky, nebo? se promtne do mnoha p?edm?t?. Pokud by to bylo mon, rdi bychom do tohoto projektu zapojili i dal t?dy 8. a 9. ro?nku. Mgr. Jaroslava G?nterov, Zkladn kola Star Boleslav Cht?li bychom jet? jednou pod?kovat za velmi p?kn den v Terezn?. Byli jsme velmi spokojen s jeho celkovou organizac, s laskavm p?stupem vech, hlavn? lektor?, kte? s d?tmi pracovali. Byli vst?cn, ochotn, komunikativn - nai ci si je velmi oblbili. V d?tech zanechala nvt?va ohromn dojem. Ve, co se dozv?d?ly, ur?it? vyuij ve vuce. Vlastn? u vyuily a i nadle budou ?erpat z toho, co vid?ly a slyely. Jet? jednou d?kujeme a pokud se uskute?n dal podobn projekty, rdi je vyuijeme. Mgr. Jitka Hinterholzingerov, zstupkyn? ?editele Z Kralupy nad Vltavou D?kujeme za uspo?dn akce Aby d?ti v?d?ly. Z naeho pohledu jde o velmi nutnou akci, protoe se na zv?rstva nem zapomenout. Je nutn varovn!!! Pro ky jsme p?ipravili mal dotaznk a rove? jeho zpracovn zcela odpovd vkon?m k? ve kole: od zcela plochch odpov?d se zde najdou i odpov?di s hlubokm citovm proitkem. J.Jake a B. Zmtkov, Z Ko?any 4c/ pohled lektor? Pr?vodcem d?t po Terezn? byli dva lekto?i/lektorky z Linky bezpe?, kte? jim prost?edkovvali vechny zitky a vtahovali je do d?n r?znmi koly, je d?ti plnily a potom o nich s lektorkami diskutovaly. Se dv?mi lektorkami, kter doprovzely skupinu kolk? ze Slanho, Barborou Kr?m?ovou a Danou Dalibovou, jsme si povdali o tom, jak je jejich pohled na tyto jednodenn exkurze kolk?. Jak jsou vae dojmy z prce s d?tmi? Barbora: Prce s d?tmi m? bav, zejmna kdy vidm, e to bav i je. Dana: I m? t?, kdy tma d?ti zaujme. D se dob?e vypozorovat, e samotn p?ednka ?i interpretace ?sel jejich pozornost nep?ithne tak jako zitky lid, kter ghettem proli a s nimi se d?ti seznamuj v pr?b?hu dne prost?ednictvm videa. Provedly jste u Tereznem ?adu skupin d?t. Jak byste hodnotily jejich zjem o to, co se tady stalo? Barbora: ?ekla bych, e zpo?tku je to moc nebere, ale potom, kdy vid konkrtn ubikaci, kde ily tereznsk eny, a kdy si projdou Malou pevnost a dok si ?ste?n? p?edstavit, jak tady v?z?ov ili, tak se jich to hluboce dotkne a z?stv to v nich. Dana: Kdybychom jenom teoreticky hovo?ili o lidskch prvech, tak to v nich zdaleka nezanech takov dojem. Zvolen forma se opravdu osv?d?ila, protoe si d?ti mohou samy o?ima osahat a jakoby si prot to, co se tady stalo. A uv?dom si, jakou vazbu to m na lidsk prva a jejich dodrovn, respektive nedodrovn. Vyuvaly jste p?i lektorsk prci tak svch zkuenost z Linky bezpe?? Barbora: Ur?it? vyuvme toho, e dokeme s d?tmi p?irozen? komunikovat, rozumme jejich argonu a umme s nimi hovo?it jejich jazykem. Dana: A pokud zde mme trochu neposedn d?ti, tak se dokeme v??i nim vymezit a zvldnout je. Dv tato zkuenost i n?co vm osobn?? Barbora: O idovsk otzce jsem u leccos v?d?la, ale tady v Terezn? jsem se dozv?d?la jet? dal informace. V na rodin? mme idovsk p?edky, kte? sice neproli podobnm ghettem nebo tborem, jako je Terezn, ale i tak je mi tato problematika hodn? blzk. Zrove? je to taky dal zkuenost v prci se skupinou - d?ti nemaj zbrany jako dosp?l a pracovat s nimi v takovm prost?ed je n?kdy docela adrenalinov zleitost. Dana: Pro m? je to dobr kola v tom, jak d?tem poskytovat informace jinm zp?sobem ne mentorovnm, jak je zaujmout, aktivovat a n?co jim skute?n? p?edat. Dobrm vzorem mi p?i tom byla jedna pan u?itelka ze zvltn koly, se kterou jsem se tady setkala, kdy jsme se u?ili lektorovat, a kter to vborn? zvldala. ?m se zabvte, kdy zrovna nepracujete jako lektor v projektu Aby d?ti v?d?ly? Barbora: Studuji psychologii a po skon?en koly bych cht?la pracovat bu? s d?tmi, nebo s dosp?lmi, jet? nejsem rozhodnut. Kadopdn? m? hodn? zajm krizov intervence, a? ji po telefonu, jak ji provd Linka bezpe?, anebo tv? v tv?. Vyuvm p?i tom zkuenosti, kter jsem zskala ze sv prce na Lince bezpe?, kde jsem u ?tvrtm rokem a pracuji zde nyn jako supervizorka. Zrove? absolvuji p?tilet terapeutick vcvik, p?i n?m prochzme vlastn sebezkuenost a u?me se, jak se stt terapeutem. P?sobm tak jako lektorka pomaturitnho studia. Dana: J jsem vystudovala sociln prci na Univerzit? Karlov?, b?hem studi jsem pracovala na Lince bezpe? a te? jsem zam?stnan v Domu na p?l cesty v Praze, kam p?ichzej d?ti, kter opout?j d?tsk domovy, anebo se k nm dostvaj p?mo z ulice. Tak absolvuji terapeutick vcvik jako Barbora a rda bych se stala terapeutem pro dosp?l a star d?ti. Rme?ek Lekto?i z Linky bezpe?, kte? pracovali na projektu Aby d?ti v?d?ly: Mgr. ?ernohorsk Anna Mgr. Dalibov Dana Mgr. Hajov Adriana Hbnerov Jana Kr?m?ov Barbora Mgr. Marcinakov Adrina Stretti Sylvie molka Michal DiS. Vackov Petra Obrazov doprovod: Fotografie Barbory Kr?m?ov a Dany Dalibov 4d/ pohled ve?ejnosti S vsledky projektu byla ve?ejnost seznmena prost?ednictvm mdi, pro kter byla uspo?dna tiskov konference dne 12. prosince 2006 v prostorch Muzea hl. m?sta Praha (Na Po?? 52, Praha 8). P?tomn novin?e seznmila s projektem Aby d?ti v?d?ly a s jeho vsledky vedouc projektu Jarmila Knight. Barbora Kr?m?ov zastupovala skupinu lektor?, kte? s ky v Tereznu p?mo pracovali, a hovo?ila o svch poznatcch, jak ci projekt vnmali, jak vyjad?ovali svoje proitky, nakolik je tmatika vthla a jak byli v pr?b?hu dne aktivn. Na to navzala u?itelka Zkladn koly Doln Hbity na P?bramsku Mgr. Radka Zuznkov, kter zprost?edkovala p?tomnm nejen p?m reakce k? b?hem tereznsk exkurze, ale p?iblila jim tak zkuenosti pedagog? z nsledn vuky, kde mohou s d?tmi navzat na jejich poznatky z Terezna a rozvjet je v ?ad? vyu?ovacch p?edm?t?. ThDr. Tom Kv?tk, ?editel Sdruen Linka bezpe?, kter bylo nositelem celho projektu, nastnil monosti, jak chce Sdruen Linka bezpe? navzat na tento projekt v p?tch letech, roz?it ho na co nejv?t po?et zkladnch kol a vyut p?i tom dosud zskanch zkuenost. Vedle tiskov zprvy dostali p?tomn novin?i jet? ?adu dalch podkladovch materil? souvisejcch s projektem Aby d?ti v?d?ly. Po skon?en tiskov konference si mohli prohldnout vstavu z kreseb, kter namalovali ci b?hem jejich nvt?vy tereznskho ghetta. Tato vstava zde byla instalovna pod patronac ?eskho rozhlasu Online. Ve?ejnost byla o projektu v nsledujcch dnech informovna zejmna prost?ednictvm ve?ejnoprvn televize ?T 24, kter odvyslala rozhovor s vedouc projektu Jarmilou Knight, tiskov agentura ?TK vydala zprvu tkajc se projektu Aby d?ti v?d?ly, kterou p?evzala dal mdia, nap?klad denk Metro, jen vychz v hlavnm m?st? Praha. Obrazov doprovod: 1/ fotografie z TK 2/ neskenovan tiskov zprva 3/ neskenovan zprva z ?TK Rme?ek Na poznatky z Terezna navazujeme v dal koln vuce, ?k Mgr. Radka Zuznkov Mgr. Radka Zuznkov je u?itelkou ze Zkladn koly Doln Hbity, okres P?bram. Se svmi ky navtvila Terezn v polovin? ?jna 2006 a o sv poznatky z jejich zdejho pobytu, stejn? jako o zkuenosti, jak vyuv ve svch hodinch vsledky tereznsk nvt?vy, se pod?lila na tiskov konferenci konan u p?leitosti ukon?en dvouletho projektu Aby d?ti v?d?ly. P?i tto p?leitosti nm odpov?d?la na n?kolik nsledujcch otzek. Reagovali ci po vletu do Terezna jet? dodate?n? na zitky, kter tam zskali? Prvn den po nvratu z Terezna jsem zadala d?tem stejn kol, kter dostaly b?hem exkurze - zachytit obrzkem sv dojmy. ci m?li celou noc na to, aby si to srovnali v hlav? a uv?domili si, co na n? nejvce zap?sobilo. Na obrzcch se pak nej?ast?ji objevovalo znzorn?n strachu, bolesti, omezen lidskch prv Z nakreslenho se dalo vy?st, e nvt?va Terezna v nich zanechala velmi siln dojem. Vyuila jste poznatk? z tereznsk nvt?vy d?t i pozd?ji p?i vlastn vuce? Ur?it?. Jsem u?itelka d?jepisu a ob?ansk vchovy, take kdy jsme probrali nap?klad osvceneck absolutismus Rakousko-Uherska, tak jsme si p?ipomn?li Terezn, jeho zaloen Frantikem Josefem II. a v hodin? jsme vyuili interaktivn program, kter jsme dostali v Terezn? na CD. Myslm si, e omezovn lidskch prv by nem?lo bt omezeno jenom na 2. sv?tovou vlku a holocaust, ale e jde o mnohem ir tma, kter se dotk tak p?mo na sou?asnosti - viz nedvn totalitn systmy, pokusy s atomovou zbran v Koreji, rn a jeho snaha pop?t holocaust Prost? tma lidskch prv je mon aplikovat i na TE? a TADY. Zmi?ujete r?zn ohniska ve sv?t?, na jejich p?kladech si ci uv?domuj, e jsou propojena s omezovnm lidskch prv. Dokou to vzthnout a aplikovat i na svoje nejbli okol? Myslm, e ano, i kdy v na kole nemme p?slunky dn meniny, kolem kterch by mohla vzniknout nap?klad ikana, na jejm p?klad? by si ci mohli ov??it, zda tma lidskch prv a svobod um uplat?ovat i v praxi. P?esto tma ikany myslm chpou a um se ve sloitosti s n souvisejcch vztah? orientovat. P?edevm dob?e pochopili, jak se maj chovat jeden k druhmu v kadodennm ivot?. P?edvaly sv zitky d?ti, kte? se z?astnili tereznsk exkurze, tak svm dalm spoluk?m? Ano, sd?lovali jim je, a to nejen p?mm vyprv?nm t?chto zitk?, ale tak prost?ednictvm naeho kolnho ?asopisu Dolnohbi??ek, ve kterm vyly ?lnky a fotografie z tereznsk exkurze. Dokonce jeden ?lnek byl otit?n i v naem regionlnm tisku. A mluvili o tom nejen d?ti, ale dokonce i jejich rodi?e, kte? p?ili na nae t?dn sch?zky. D?ti jim vyprv?ly o tom, co vid?ly a slyely, a mnoh rodi?e vyprovokovaly k tomu, e se rozhodli do Terezna tak zajet, p?estoe dosud m?li v sob? ur?it blok a v Terezn? nebyli. Myslte si, e by bylo p?nosn, kdyby projekt n?jakm zp?sobem mohl pokra?ovat? Myslm si, e projekt je vhodn? zam??en na ky 8. a 9. t?d, kte? ji maj ze koln vuky pov?dom o tom, co jsou to lidsk prva, a tak mohou nov poznatky dob?e zat?dit a vst?ebat. Byla bych rda, a nm dorostou d?ti z nich ro?nk?, aby i ony m?ly stejnou p?leitost navtvit Terezn a seznmit se zde na konkrtnm p?kladu s tm, co znamen poruovn lidskch prv. Nm u?itel?m se pak s nimi mnohem lpe pracuje. Druhou, nezanedbatelnou strnkou projektu Aby d?ti v?d?ly bylo to, e si d?ti stran? vily toho, e se mohly jet podvat tak daleko a vlet byl pro n? zdarma. Kdybychom m?li platit autobus a vstupn, bylo by to pro ns p?li drah a ?ada k? by s nmi z toho d?vodu ani jet nemohla a asi by se do Terezna u ani nikdy jindy nedostala. Proto jsme vd??n organiztor?m, e nai kolu vybrali a zapojili do projektu, a uvtali bychom, aby projekt pokra?oval tak v p?tch letech. Obrazov doprovod: Skan ?lnk? z ?asopisu DOLNOHBI??EK Kapitola 5 Vyhodnocen projektu formou dotaznkovho et?en Projekt byl vyhodnocen pomoc dotaznkovho et?en mezi ky, kte? se jednodennho programu v Terezn? z?astnili. Vypln?n dotaznky potom slouily ke zmapovn stvajcho stavu znalost k? o lidskch prvech, jako zp?tn vazba k probhajcmu projektu a tak jako podklad pro u?in?n zv?ru o jeho p?nosu a monosti pokra?ovn v dalch letech. Bylo vyhodnoceno 635 dotaznk?, z nich 539 vyplnily ci z ?R a 96 ci ze SR. V pr?b?hu projektu dolo v materilu ke korekcm otzek, tud na n?kter z nich neodpovdali vichni respondenti. Proto u kad tabulky ?i grafu uvdme velikost danho vb?rovho souboru (N). Nejvce informac o lidskch prvech maj d?ti ze koly Graf ?. 1: Kde jsi zskal/a informace o svch prvech? (N = 635) Na za?tku odpovdali ci na otzku, odkud maj znalosti o svch prvech. Tm?? polovina z nich (43 %) uvedla za zdroj kolu. To je velmi pot?ujc informace a je vid?t, e v tomto p?pad? m kola nezastupitelnou lohu a pln ji dob?e. Na druhm mst? byli zmn?ni rodi?e (30 %). T?et nejvlivn?j skupinou jsou mdia (23 %). Pokud bychom cht?li porovnat, zda existuj odchylky v odpov?dch ?eskch a slovenskch k?, pak lze konstatovat, e v tomto p?pad? existovaly men rozdly ve struktu?e odpov?d. ?et ci uvd?li kolu jako prvotn zdroj informac ve 41 % p?pad? a slovent v 50 %. Na druhm mst?, ve 32 % odpov?d, uvd?li ?ei rodi?e, kdeto ci ze Slovenska jmenovali mdia (24 %). T?et msto pak u Slovk? zaujali rodi?e (23 %), na rozdl od ?ech?, kde na t?et pozici skon?ila mdia (23 %). Graf ?. 2: Kde jsi zskal/a informace o svch prvech? ?esk republika (N = 539) Graf ?. 3: Kde jsi zskal/a informace o svch prvech? Slovensko (N = 96) 95 % k? m?lo pov?dom o dokumentech tkajcch se lidskch prv V dal otzce se ci vyjad?ovali ke znalostem dokument?, v nich jsou zmn?na lidsk, resp. d?tsk prva. Op?t m?eme porovnat, jak odpovdali zstupci obou republik. Graf ?. 4: O kterch z uvedench dokument? o prvech v? ?esk republika (N = 215) Graf ?. 5: O kterch z uvedench dokument? o prvech v? Slovensko (N = 63) Pot?ujc zprvou je, e pouze 5 % vech k? uvedlo, e nem zkladn pov?dom ani o jednom z dokument? uvedench v dotaznku (mluva o prvech dt?te, Veobecn charta lidskch prv, Listina zkladnch prv EU). U slovenskch k? byla vrazn?ji zastoupena znalost mluvy o prvech dt?te (61 % oproti 38 % u k? z %CR), ci z ?R zase ?ast?ji zmi?ovali, e maj alespo? zkladn informace o Listin? zkladnch prv Evropsk unie (28 % : 3 %). Pro organiztory projektu byla zajmav informace tkajc se znalosti Listiny zkladnch prv Evropsk unie. Z n vyplynulo, e tento pilotn program byl velmi smyslupln, nebo? plnch 44 % k? uvedlo, e p?ed nvt?vou Terezna a absolvovnm semin?e nem?lo o existenci tto Listiny dn pov?dom. Graf ?. 6: V?d?l/a jsi p?ed nvt?vou Terezna, co je Listina zkladnch prv EU? (N = 357) V?tina k? um rozpoznat poruovn jednotlivch prv Graf ?. 7: Dokzal/a bys ?ci, kter z lidskch prv chrn?nch Listinou zkladnch prv EU byla v Terezn? poruovna? (N = 357) Dotaznk pokra?oval malm kvizem, kter m?l za kol zjistit, zda jsou ci schopni si pod obecnm popisem jednotlivch prv p?edstavit konkrtn situace, kter mohou o poruovn toho kterho prva vypovdat. ci dostali vb?r z prv Listiny zkladnch prv EU a p?klady poruovn t?chto prv v tereznskm ghettu. Jejich kolem bylo poznat, kter z prv byla v uvedench p?kladech poruovna, a sprvn? je p?i?adit. Plnch 87 % k? se tohoto kolu zhostilo vborn?. Za nejd?leit?j lidsk prvo povauj d?ti prvo na ivot ci m?li tak svmi vlastnmi slovy uvst, kter prvo povauj za nejd?leit?j. 56 % z dotzanch uvedlo prvo na ivot. Graf ?. 8: ?ekni vlastnmi slovy, kter prvo povauje za nejd?leit?j? (N = 278) Desetina ?eskch a ?tvrtina slovenskch k? nev?d?la, na koho se obrtit p?i poruovn prv Velmi d?leit byla otzka tkajc se toho, zda ci v?d, kam se mohou obrtit, kdy se domnvaj, e dolo k poruen jejich prv. V tomto p?pad? 11 % ?eskch a 23 % slovenskch k? nev?d?lo, koho by mohli podat o pomoc. S tmto zjit?nm chceme dle pracovat a informovat koly, kter se na uvedenm vsledku podlely nejvce, aby s ky na toto tma zavedly diskuzi. Graf ?. 9: V, kam se m?e obrtit, kdy jsou tv prva poruovna? Slovensko (N = 96) Graf ?. 10: V, kam se m?e obrtit, kdy jsou tv prva poruovna? ?esko (N = 539) V nsledujcm dotazu ci uvd?li svmi vlastnmi slovy konkrtn p?klady, kam by se obrtili, kdyby dolo k poruen jejich prv. ci z ?R uvedli na prvnm mst? Linku bezpe? (27 %), za n nsledovala policie (25 %) a t?et msto obsadili rodi?e (20 %). Jsme velmi rdi, e se ukzalo, nakolik je Linka bezpe? d?tem znma. Slovent ci uvd?li nej?ast?ji rodi?e (30 %), nsledovala policie (29 %) a t?et nej?ast?j odpov?d byl soud (11 %). Graf ?. 11: Pokud v, kam se obrtit, kdy jsou tv prva poruovna, uve? kam. ?esko (N = 324) Vce ne polovin? k? program vyhovoval Zv?re?n otzky dotaznku m?ly za kol zjistit pozitivn a negativn zp?tnou vazbu na program projektu. T? ns, e 57 % dotzanch by dn korekce neprovd?lo, ale vme si i ostatnch odpov?d, protoe nm umon p?izp?sobit projekt d?tem jet? vce na t?lo. Graf ?. 12: Zm?nili ?i p?idali byste n?co do programu dnenho dne? (N = 635) Kapitola 6 Hodnotc zprva Ministerstva kolstv, mldee a t?lovchovy ?R Projekt Aby d?ti v?d?ly byl koncipovn jako jednolet mezinrodn pilotn program s clovou skupinou k? osmch a devtch t?d zkladnch kol. V?k dt?te 14 15 let je patrn? skute?n? tm nejvhodn?jm pro chpn vech souvislost s koncentra?nm tborem a tehdejmi reliemi danmi okupac na republiky, kdy skute?n? nebylo mono hovo?it o dodrovn prv ?lov?ka, ale jen o povinnosti ml?et, neodporovat a pracovat pro T?et ?i. Sdruen Linka bezpe?, jako nositel projektu, p?izvalo ke spoluprci Linku detskej istoty ze Slovenska, Kulturburo Sachsen (Dresden) z N?mecka a Nadaci Terezn spole?n? se Vzd?lvacm institutem ochrany d?t z ?esk republiky. Projekt byl realizovn za finan?n podpory Evropsk komise. Pro koly tak nevyplynula dn povinnost ekonomick spolu?asti na rozpo?tu projektu, co bylo dobr i z hlediska vzjemn nezvislosti z?astn?nch subjekt?. Clem projektu bylo nzorn? d?tem p?iblit Listinu zkladnch prv Evropsk unie a demonstrovat v dalch souvislostech, kam a m?e vst nedodrovn t?chto prv. Sdruen Linka bezpe? zvolilo proitkovou interaktivn formu osvojovn si novch informac a poznatk? jako nejlep cestu s efektivnmi vsledky a dopadem na dnen mlad lidi. Z ?esk republiky se realizace projektu z?astnilo 20 kol, t?i koly byly ze Slovenska a t?i koly byly ze zem? Saska (SRN). Kadou kolu reprezentovala jedna t?da k? ve v?ku 14 a 15 let, kter se z?astnila jednodennho programu. Ten byl veden lektory z ob?anskho Sdruen Linka bezpe? a zstupci Nadace Terezn. ci, kte? se programu z?astnili, m?li za kol sv poznatky ?it dle mezi svmi spoluky. Vzhledem k tmatu projektu dostali vichni ?astnci (d?ti a pedagogov) na zv?r materily vztahujc se k d?tskm prv?m, kter budou moci vyut p?i vuce. Podkladem pro zp?tnou vazbu ?astnk? projektu byl dotaznk, jen mohl vyplnit kad ?astnk realizace projektu. Dotaznky slouil ke zmapovn stvajcho stavu znalost k? zkladnch kol o lidskch prvech, jako zp?tn vazba k probhajcmu projektu a tak pro zamylen nad budoucmi kroky v tto oblasti. Zp?t se vrtilo 635 vypln?nch dotaznk?, z nich 539 bylo od d?t ?eskch a 96 od d?t slovenskch. V??i stran? n?meck nebyl dotaznk uplat?ovn. Organizto?i projektu uplatnili v rmci zp?tn vazby i tmatick okruhy tkajc se Listiny zkladnch prv Evropsk unie. Ze zv?r? vyplynulo, e tento pilotn program byl velmi dynamick a smyslupln, nebo? plnch 44 % d?t uvedlo, e p?ed nvt?vou Terezna a absolvovnm semin?e nem?lo o existenci tto listiny dn pov?dom. Jako velmi d?leitou vnmm otzku tkajc se pov?dom k? o tom, kam se mohou obrtit, kdy se domnvaj, e dolo k poruen jejich prv. Zde vce ne desetina dotzanch nev?d?la. Prv? nev?domost ohledn? toho, kde hledat pomoc, p?padn? komu se sv??it, je jednm z rizikovch faktor? vzhledem k selhvn d?t v??i spole?ensky nedoucm jev?m. Vyplv to z toho, e se ct p?ed mnohmi zsadnmi problmy osamocen, bezradn a e je nedok sami vy?eit. Zde je vznamn zjit?n, e je nenapadla ani rodina, ani n?kter z pedagog?, jen pojm d?v?ru k?. Je dob?e, e s tmto zjit?nm cht?j auto?i projektu dle pracovat a informovat koly, kterch se zjit?n zvlt? tk, a podntit v nich pot?ebu s d?tmi na tato tmata dle hovo?it. Zde bude tak mon zjistit ur?it dopad projektu na kolu, a to podle jej aktivity problm pojmenovat a pomoci ?eit. Velice p?nosnm pro prci s ky shledvm aktivn zapojen do problematiky lidskch prv p?mo v mstech, kde byla tm nejvce bezprecedentnm zp?sobem v minulosti polapvna. Evokuje to vdycky nesrovnateln? v?t proitky ne pouh vysv?tlovn ve kolnch lavicch a daleko vce k? poci?uje jakousi vnit?n pot?ebu se s tmto problmem p?mo konfrontovat a s leh?m doprovodem pedagoga (opravdu d?v?ryhodnho a schopnho ky zaujmout) v??i celmu problmu se n?jak vymezit. D?leit pro uchovn proitku je, aby kola dokzala s tmto tmatem dle pracovat. Aby dokzala v rmci budovn etickch norem a etickch princip? motivovat mnoh pedagogy, zvlt? ty, kte? nejsou p?li pozitivn? lad?ni, aby p?ehodnocovali sv?j vztah k k?m, aby je skute?n? vnmali jako osobnosti s prvem na nzor, kter nebudou brt nikterak konfronta?n?. Projekt nevnmm jako jednostrann? zam??en na ky poslednch dvou ro?nk? zkladnch kol, ale, jak jsem ji ve uvedl, m i praktick dopad na dal vzd?lvn pedagogickch pracovnk?. Ti maj monost si p?mo v praxi ov??it, e nen nutn, ba dokonce douc, setrvvn v jist setrva?nosti pedagogick prce, projevujc se ve vyuvn pouze tradi?nch pedagogickch postup? a metod, e nen nutn permanentn? vst d?ti k zautomatizovanmu u?en bez hlubho proitku. A prv? zde vidm mon p?nos celho projektu: hlub proitek k? a tak uv?dom?n si veho, co kolem sebe mohou uvid?t, hlub poznn u?itel?, e lze volit dal formy, jak p?iblit k?m probran tma a jak je p?es n? sm??ovat k etickm hodnotm, tak pot?ebnm v rmci irho pov?dom. Jedn se o skute?n? zajmav projekt, kter by m?l bt sou?st vzd?lvacch program? kol. Posouv kvalitativn? dle klasick exkurze, jak je dnen kola stle jet? organizuje, a p?mo zapojuje vechny p?tomn do d?je. Nelze jinak ne projekt dle doporu?it k realizaci i v p?tch letech, na zklad? zskanch zkuenost jej zakomponovat do blzkch tmat kolnch vzd?lvacch program? a smysluplnou formou dle rozvjet. PaedDr. Ji? Pila? Ministerstvo kolstv,mldee a t?lovchovy ?R V Praze dne 12. 12. 2006 Kapitola 7 P?edstaven nositel? a sponzor? projektu Sdruen Linka bezpe? nositel projektu Sdruen Linka bezpe? bylo zaloeno 1. z? 1994. Jeho poslnm bylo a je pomhat d?tem a mladm lidem, kte? se ocitnou v obtnch ivotnch situacch, ale t p?i jejich kadodennch starostech a problmech. K napl?ovn tohoto posln slou linky krizov intervence, kter Sdruen provozuje. Jsou to: Linka bezpe? 800 155 555 Jde o linku telefonick krizov intervence, kter funguje nep?etrit? 24 hodin denn? od svho vzniku v roce 1994 a na n se mohou zdarma dovolat d?ti a mlad lid do 18 let, p?padn? studenti do 26 let. Odborn? vykolen konzultanti jim zde poskytuj podporu p?i ?een jejich problm?. Linka vzkaz dom? 800 111 113 Tato linka telefonick krizov intervence zahjila sv?j provoz v z? 2003 a je k dispozici zdarma d?tem a mladm lidem, kte? jsou na t?ku z domova ?i z stavnho za?zen, kte? byli z domova vyhozeni, nebo t?m, kte? v d?sledku vyhrocen situace doma ?i v stavu o t?ku vn? uvauj. Linka je stavu poskytnout jim podporu a p?edvat jak jejich vzkazy rodi??m a p?buznm, tak tak obrcen? vzkazy od rodi?? a osob blzkch, kte? se cht?j kontaktovat se svm dt?tem na t?ku. Rodi?ovsk linka 283 852 222. Rodi?ovsk linka poskytuje odborn telefonick poradenstv rodi??m, prarodi??m a ostatnm ?len?m rodin, kte? pot?ebuj poradit v otzkch tkajcch se vchovy d?t. Funguje od dubna 20021 dvakrt tdn?, ve vyhrazench odpolednch hodinch, vjime?n provoz je u n zaveden ve dnech kolnho vysv?d?en. Internetov linka lb@linkabezpeci.cz Internetovou linku zaloilo Sdruen Linka bezpe? ji v roce 2001, kdy se ukzalo, e internet se stane stle vce pouvanm mdiem p?i komunikaci d?t. Vyuvaj ho ti, kte? dvaj p?ednost internetov komunikaci p?ed telefonickou, p?padn? klienti pobvajc dlouhodob? v zahrani?, anebo lid se sluchovou vadou ?i vadou ?e?i. Na internetov lince pracuj stejn? jako na Lince bezpe? vykolen konzultanti, kte? odpovdaj na zaslan dotazy a pomhaj tazatel?m p?i ?een jejich obtnch situac. Sdruen spolupracuje jak s ostatnmi neziskovmi organizacemi p?sobcmi o oblasti ochrany d?t v ?esk republice, tak tak v zahrani?. Prost?ednictvm zskanch grant? (i mezinrodnch) se podl na realizaci ?ady program?, jejich clem je pomhat d?tem a mladm lidem. Krom? projektu Aby d?ti v?d?ly jde nap?klad o ro?n projekt Educare (internetov vzd?lvn v oblasti zkladnch pojm? ochrany d?t, je je ur?en u?itel?m, zdravotnk?m, policist?m a socilnm pracovnk?m a m jim pomoci p?i rozpoznn symptom? zneuvn a trn d?t) anebo dvoulet projekt Childlines in Partnetship with Schools CHIPS (program zam??en na vrstevnick vztahy, jeho clem je prevence ikany, nsil na d?tech, drogovch zvislost atp.). Sdruen Linka bezpe? je akreditovno v rmci systmu sociln?-prvn ochrany d?t v ?esk republice. Kontakt: Sdruen linka bezpe? stavn 91/95 181 21 Praha 8 Bohnice Tel.: +420 266 727 979 E-mail: info@linkabezpeci.cz www.linkabezpeci.cz Citt zalomen k fotografii ThDr. Tome Kv?tka Jsem osobn? velmi rd, e m?li nai pracovnci monost setkat se a pracovat s d?tmi tv? v tv?, nebo? s nimi p?ijdou do kontaktu v?tinou skrze telefonn sluchtko. Bylo myslm evidentn, e takovto zkuenost s d?tmi byla velmi dobr a zrove? obo
 

(c) VIOD 2010  |  webhosting webdomena.cz | Děkujeme Spravne-firmě.cz