1064: You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near 'ORDER BY lp.`vlp_order`' at line 6

VIOD - Vzdělávací institut ochrany dětí - Archív/AGIS/Anotace p?ednek/Kriminalita d?t a mldee v ?R

VIOD - Vzdělávací institut ochrany dětí

Logo VIOD

Anotace p?ednek


mjr. Bc. Zden?k Smola

mjr. Bc. Zden?k Smola z Policejnho prezdia ?R ve svm vystoupen hovo?il o trvale mrnm poklesu kriminality u osob do 18 let, a to ji od roku 1997. V roce 2002 vela v platnost novelizace ustanoven 89 odst. 11 trestnho zkona, podle kter byla zvena hranice kody nikoliv nepatrn na 5000 korun, co zp?sobilo, e nemal po?et majetkovch tok? d?t p?estal spadat pod pojem trestn ?in. A prv? krdee jsou domnou nezletilch bez ohledu na v?k. P?estoe jejich po?et v poslednch dvou letech zhruba dvojnsobn? poklesl, stle z?stvaj nsobkem evidovanch nsilnch trestnch ?in? spchanch d?tmi a mladistvmi. Rok 2004 potvrdil dle mjr. Bc. Zde?ka Smoly trvalej pokles npad?, a tedy i celkov? objasn?n trestn ?innosti spchan mlde, tzn. protiprvnm jednnm nesoucm znaky trestnch ?in?, kde jako pachatel byly zjit?ny osoby ve v?ku do 18-ti let. U nezletilch pachatel? ve v?ku do 15-ti let dolo ke snen o cca 50 % u celkov? objasn?n kriminality ji v roce 2002 oproti roku 2001. Trval pokles objasn?nch ?in? jinak trestnch i provin?n u majetkovch delikt? bylo evidovno policejnmi orgny u nezletilch a mladistvch pachatel? i v letech 2003 a 2004. Za upozorn?n vak u obou v?kovch kategori stoj nr?st objasn?nch nsilnch trestnch ?in?, pokus? trestnch ?in? vrady, vrad dokonanch, loupe, myslnch ublen na zdrav a vydrn, p?i?em proveden n?kterch lze ozna?it za velmi brutln.

PhDr. Alena Mareov

PhDr. Alena Mareov z Institutu pro kriminologii a sociln prevenci se ve sv p?ednce zabvala sou?asnm stavem kriminality mldee u ns. Po?et evidovanch (objasn?nch) trestnch ?in? spchanch nezletilmi pachateli kadoro?n? kles. Klesaj i po?ty nezletilch znmch delikvent?. Celkov pokles kriminality nezletilch je ovlivn?n p?edevm poklesem jimi spchan, evidovan majetkov kriminality, konkrtn? krde. K nejv?tmu poklesu dolo v roce 2002 po vrazn novelizaci trestnho zkona. P?etrvvajcm problmem poslednch letech je skute?nost, e nedochz k poklesu po?tu nsilnch trestnch ?in? pchanch nezletilmi, p?edevm loupe, ale naopak k jejich trvalmu nr?stu. Analzy kriminality d?t a mladistvch potvrzuj nzor, e kriminalita mldee (alespo? podle po?tu evidovanch trestnch ?in?) nar?st s v?kem - rozdl v absolutnch po?tech dvanctiletch delikvent? je zhruba dvojnsobn? ni ne po?et delikvent? ?trnctiletch.

prof. JUDr. Ji? Nezkusil DrSc

O socilnch p??inch nejzvan?j kriminality mldee a monch zp?sobech jej prevence p?ipravil p?sp?vek prof. JUDr. Ji? Nezkusil, DrSc. z Vysok koly Karlovy Vary. Vzhledem k tomu, e onemocn?l, p?ednesl ho p?tomnm JUDr. Jan Chmelk, Ph.D. Dle jeho vyjd?en kriminalita mldee je a z?stv u ns vnm problmem a m-li bt postup v??i n efektivn, je t?eba v?novat pozornost jejm p??inm a nsledn? i navazujcm opat?enm jejho omezovn. Ve sv p?ednce se v?noval d?sledk?m zm?n v ekonomice, socilnm faktor?m a stavu prvnho v?dom, kter ovliv?uj kriminalitu mldee. Mezi opat?enmi, je by pomohla zlepen sou?asnho stavu, uvedl nap?klad vzkum televiznch program? z aspektu monch nedoucch dopad? na mlde, v?t kontrolu hran mladistvch na automatech, do?een otzek postihu domcho nsil, poslen kompetenc orgn? p?e o mlde, aby mohly ?inn?ji zasahovat do situac vznikajcch v souvislosti s rozvodem, anebo pr?zkumy stavu prvnho v?dom mldee z hlediska problematiky p??in a prevence kriminality mldee.

JUDr. Alexander Kliment

JUDr. Alexander Kliment z Policejnho prezdia SR se zam??il na kriminalitu pchanou mlde a na mldei v SR. Z dlouhodobho hlediska se slovensk mlde podl na celkov objasn?nosti trestn ?innosti 15 20 %, p?i?em v poslednch p?ti letech je zaznamenan klesajc trend. Ve sv p?ednce se zaobral jednotlivmi druhy kriminality, a to kriminalitou celkovou, nsilnickou, mravnostn, majetkovou, ekonomickou a ostatn. K eliminaci jednotlivch druh? kriminality doporu?il doplnit stvajc mechanismy o zkon o regulaci prostituce a potrn pohlavnch chorob, o za?azen hodin prvn vchovy do vyu?ovn na zkladnch a st?ednch kolch s d?razem na prvn ochranu d?t a mladistvch a o p?ijet dalch ?innch opat?en v organizaci Policejnho sboru SR, aby zde vznikla speciln pracovit? pro komplexn ?een kriminality mldee.

PhDr. Jan Laek, CSc.

PhDr. Jan Laek, CSc., z Univerzity Hradec Krlov se zabval psychickou deprivac dt?te jako kriminogennm faktorem. N osobnostn vvoj je dle jeho vyjd?en do zna?n mry zvisl na okol rodi?ch a nejblich p?buznch, u?itelch, p?telch, ivotnch partnerech. Od nich se u?me pro-socilnmu chovn a schopnosti vyrovnat se s frustrac. Pokud vak tito lid v ivot? druhho nejsou, vyr?st jedinec sociln? neza?azen, citov? ploch, kompenzujc emo?n deprivaci povrchnm vnmnm v?c, ivotem ze dne na den a subjektivnmi hodnotami, kter velmi ?asto stoj proti spole?nosti. Dt? by se proto m?lo u?it zvldat zt?e bez agrese, s nadhledem, odstupem. Na druh stran? nm sou?asn model sp?nho ?lov?ka nabz p?edevm jeho dravost, nekompromisnost, sebeprosazen vemi zp?soby: jinmi slovy spole?nost vce a vce schvaluje r?zn formy agrese a m dokonce tendenci je glorifikovat ?i vydvat za pozitivn, ?ekl ve sv p?ednce.

 

(c) VIOD 2010  |  webhosting webdomena.cz | Děkujeme Spravne-firmě.cz