VIOD - Vzdělávací institut ochrany dětí

Logo VIOD

Publikace vydané v rámci projektu AGIS
 
Dufková Ivana , Zlámal Jiří: Domácí násilí se zaměřením na problematiku oběti (1 000 kusů)
Dufková Ivana, Zlámal Jiří: Policie a profesní etika se zaměřením na etický kodex Policie ČR (1 000 kus?)
Ivana Dufková Ivana, Zlámal Jiří: Korupce (1 000 kusů)
Dufková Ivana, Zlámal Jiří,Uhl Pavel: Policie a sociální radikalismus, Policie a multikulturní společnost (1 000 kusů)
Dunovksý, Jiří, Mitlhner Miroslav, Hejč Karel, Hanuov Tlačilová, Jaroslava: Problematika dětských práv a komerčního sexuálního zneužívání u nás a ve světě (250 kusů)
Hanušová Jaroslava: Sexuální zneužívání (1 000 kusů)
Hellebrandová Kateřina: Dítě na tku (1 000 kusů)
ChmelkJan: Symbolika v extremistických hnutéích (3 000 kusů)
Lovasov Lenka: Rodinn problmy (1 000 kus?)
Lovasov Lenka: ikana (1 000 kus?)
Lovasov Lenka: Lska a partnerstv (1 000 kus?)
Kolektiv autor?: Neodkldejte sv d?ti (200 kus?)
Kolektiv autor?: Pr?vodce d?tskho sv?dka (10 000 kus?, z toho cca 4 500 kus? bude distribuovna na zkladn koly v ?R)

Dalšímateriály distribuované v rámci projektu:
Vím, co smím?
Práva jsou pro všechny
Poznej svá práva, svobody a povinnosti
Závěrečná zpráva Děti a jejich práva
Letáky o socilní nedoucch jevech

Publikace vydané v rámci projektu JPD 3
 
Sexuální zneužívání
Problematika sexuln? zneuitch d?t se za?n v poslednch letech u ns vce otevrat. Stle vak je v irok populaci vrazn postoj, e sexuln problematika je tabu a s d?tmi se o n nehovo?. Pokud dojde k sexulnmu zneuvn, rodina se ?asto sna na celou tuto zkuenost zapomenout. Potla?it ji tm, e se chovaj jakoby se nic nestalo a odmtaj jakkoliv zsahy do rodiny.

ikana
ikana je nebezpe?n sociln? patologick jev, p?i n?m je omezovna zejmna osobn svoboda rozhodovn, je poniovna lidsk d?stojnost a ?est, mnohdy je ob?tem ubliovno na zdrav ?i na majetku.

Hyperaktivita
Hyperaktivita a impulzivita jsou pom?rn? ?astmi jevy v dnen populaci. Mohou mt r?znorod projevy, kter maj v?tinou spole?n jmenovatele: nepozornost, neposednost a netrp?livost. Dalmi obvyklmi projevy mohou bt problmy v socilnm styku, problmy s u?enm a vykonvnm jakkoliv ?innosti, spnkem, ?ast zm?ny nlady, negativita apod.

Prevence zvislost
Celospole?ensk zm?ny v poslednch desetiletch p?inej mnoho novho do vech sfr naeho kadodennho ivota. Vedle nespornch pozitiv, je to bohuel i vy vskyt jev? spole?ensky nedoucch, k nim se ?ad zneuvn nvykovch ltek. V souvislosti s vraznou prom?nou ivotnho stylu zejmna mlad generace objevuje se proto stle nalhav?ji pot?eba hledat ?inn strategie, jak ochrnit d?ti a dospvajc p?ed ohroenm fenomnem zvislost.

Rodinn vztahy
Vzhledem ke skute?nosti, e vymezen pojmu rodina bylo (nejen) ve spole?enskch v?dch v?novno mnoho pozornost, lze se setkat s celou ?adou jejch r?znch definic. Obecn? bv rodina charakterizovna p?edevm z hlediska svho postaven ve spole?enskm systmu, dle pak z hlediska vazeb, socilnch funkc a zkladnch socilnch proces?, kter v n probhaj.

Podpora rodiny
Rodina je nedlnou sou?st spole?nosti a d se ?ci, e ve vech kulturch a ?asovch obdobch tvo?ila zklad spole?nosti nebo alespo? tu sloku spole?nosti, jejm kolem bylo vychovat d?ti (dal generaci) do v?ku, kdy jsou schopn se ve spole?nosti pohybovat samostatn?ji. Rodina prola i v evropsk spole?nosti b?hem stalet zm?nami, posunul se vznam n?kterch jejch funkc.

Dobrovolnictv
Den, kdy za?al platit zkon o dobrovolnick slub? a zm?n? n?kterch zkon? ?. 198/2002 Sb., tedy 1. ledna 2003, je vznamnm meznkem pro dobrovolnictv v ?esk republice. Dky tomuto zkonu se v ?eskm prvnm ?du poprv objevil pojem dobrovolnk. Nvrh zkona byl vyst?nm snah v rmci Mezinrodnho roku dobrovolnk? v ?esk republice 2001. Ve stejn dob? t prob?hly prvn rozshlej kampan? objas?ujc ve?ejnosti, kdo je to dobrovolnk a pro? je pro spole?nost d?leit.

Sexuln vchova
Sexuln ivot provz ?lov?ka od dvnov?ku samotn lidsk existence. Na rozdl od vech ostatnch ivo?inch druh? dokzal ?lov?k do svho sexulnho ivota za?lenit tak psychick p?edpoklady vzjemn nklonnosti, lsky. T?lesn sexualita tvo? tak jenom zkladn podstatu pohlavnho spojen. Jeho nedlnou sou?st se stvaj i duevn pochody ve sf?e citov. Toto spojen zdnliv? protich?dnch pojm? t?la a due je prv? ve sf?e lidsk sexuality zdrojem konflikt? a nedorozum?n.

razy d?t
V kadodennm ivot? se lid b?n? setkvaj s lehkmi razy, ale jen mlokdo si uv?domuje, e razy nejsou jen zlomenina ?i pohmod?nina. Skute?nost je takov, e razy maj kad rok na sv?dom t?i sta d?tskch ivot? a jsou tak tradi?n? nej?ast?j p??inou mrt d?t.

Asertivn komunikace
Komunikac m?eme rozum?t v podstat? kadou interakci, kter se tk nejen kontaktu lid mezi sebou, ale i vm?nu nap?. psemnch informac, kontaktu se zv?aty, ale i s neivmi systmy.
P?edpoklady komunikace si s sebou p?inme na sv?t jako v?ky osv?d?enou metodu lepch anc na p?eit. rove? naich komunika?nch dovednost je dna jednak geneticky a jednak okolnostmi, za kterch jsme zpo?tku nuceni (rodinn prost?ed, kola) a pozd?ji mme ?m dl vc svobodnch monost tuto vlohu rozvjet.

Krizov intervence
Tato publikace m za kol velmi rmcov? seznmit sv ?ten?e s problematikou krize a krizov intervence. V dnm p?pad? si ne?inme nrok na pln a vy?erpvajc popis vech okolnost vzniku, pr?b?hu a d?sledk? kriz v lidskm ivot?, ?i pln v?et nstroj?, kter m odbornk na krizovou intervenci k dispozici.

Multikulturn porozum?n
D?leitou sou?st p?pravy na ivot v multikulturn realit? je vchova k toleranci a k respektovn lidskch prv, p?prava na sociln, ekonomick i politick aspekty integrace mezi lidmi s odlinm sociokulturnm zzemm.
Interkulturn vchova vystupuje do pop?ed v souvislosti s globalizac a sou?asnou migrac obyvatelstva a s pot?ebou p?pravy mlad generace na ivot v integrovan multikulturn Evrop?, tj. v prost?ed, v n?m se budou setkvat p?slunci r?znch nrodnost, etnik, nboenstv, jinho ivotnho stylu, jinch ivotnch hodnot.

Nsil na d?tech syndrom CAN
V polovin? dvactho stolet si rentgenologov, ortopedov a chirurgov za?ali vmat zvanch somatickch pokozen d?t, zp?sobench zjevn? jinak ne nahodilm razovm d?jem tedy zm?rn?. Nazvali tato pokozen (zlomeniny, popleniny, r?zn rny, krvcen nejr?zn?jho druhu, ba i smrt) nerazovmi zran?nmi.

Poruchy chovn v d?tskm v?ku
Poruchy chovn v d?tstv p?edstavuj pom?rn? roz?en psychologick a psychiatrick jev. Zkladnmi projevy poruch chovn jsou agrese, vandalismus, poruovn pravidel, krdee a lhan. Proto, abychom mohli hovo?it skute?n? o porue je t?eba aby tyto projevy trvaly minimln? po dobu esti m?sc?.

Psychosomatika a d?ti
Psychosomatika, ?i psychofyzick problm (problm vztahu t?la a due) je otzkou, kter je kladena tisce let. Nejlep cestou je p?klad: zkuste vyslovit samohlsku A. Je z?ejm, e vytvo?en jazykovch hlsek je podmn?no jazykem, rty, ?elist, patrem, hrdlem. Navc se mus tyto ?sti st pohybovat jednozna?nm zp?sobem, abychom slyeli samohlsku A. Chci ?ci A - vyslovm samohlsku, ale je jist, e nevm, jak jsem to ud?lal. Nikdo nev, co vlastn? ud?lal, ?i m?l ud?lat. Pokud ano, vy?eili jste psychofyzick problm. Jde o iracionln problm. V?domosti mme, ale nevme, jak bychom problm chpali. J chci ?ci a t?lo vyslov?

D?tstv a sekta
A?koli se pojem sekta vyskytuje v k?es?ansk teologii po mnoho stolet a a?koli je tak zkladnm pojmem sociologie nboenstv a b?n? uvanm pojmem v sociln psychologii ?i psychologii nboenstv, nen snadn jej vymezit ani v rmci t?chto obor?, nato pak pro vechny tyto obory spole?n?.

T?lesn tresty
Ohldneme-li se do historie, zjistme, e t?lesn tresty byly v irokm m??tku pouvny nap?klad v ?ecku, ?m?, Egypt? ?i Izraeli a jejich hlavnm zamlenm clem bylo zajistit a udret disciplnu. Zp?soby trestn se pochopiteln? v jednotlivch civilizacch a kulturch liily, nicmn? nalezli bychom i n?kter univerzln tresty, ktermi bylo kup?kladu lehn bi?em nebo bit hol. N?kter stty se staly pov?stn pouvnm zvlt? krutch t?lesnch trest?. Mezi takov pat?ila i Sparta, kde se pouvaly velmi ?asto t?k tresty jako sou?st vchovy vojk? (tresty m?ly posilovat nejen t?lesnou zdatnost, ale tak slu v?le a schopnost sebeovldn).

D?ti z uprchlickch rodin
Migrace obyvatelstva je p?irozenm fenomnem a provz lidsk d?jiny u odnepam?ti. Odhaduje se, e v sou?asn dob? ije 150 milion? lid mimo svoji mate?skou vlast, co jsou zhruba 2 % sv?tov populace1. Rozmst?n migrant? je velmi nerovnom?rn. Asi jedna t?etina sv?tov populace migrant? obv zem sedmi nejbohatch zem sv?ta (N?mecko, Francie, Velk Britnie, Itlie, Japonsko, Kanada a USA).

Syndrom vyho?en
Nej?ast?ji se vyho?en objevuje v profesch, kter jsou ozna?ovny jako pomhajc tedy u socilnch pracovnk?, pracovnk? neziskovho sektoru, asistent?, dobrovolnk? apod. Dle pak v profesch, kde je bezpodmne?n? nutn ?ast mezilidsk kontakt. Proto se s nm stle ?ast?ji setkvme i u zdravotnk? (lka??, zdravotnch sester, fyzioterapeut? atd.), pedagog?, jedinc? pracujcch v tmech apod. Vyho?en u jedinc? je doprovzeno pom?rn? vysokou psychickou zt?, kter jet? komplikuje jejich stav.

Interdisciplinrn spoluprce
Pokud budeme v nau?nch slovncch hledat pojem interdisciplinrn spoluprce, nic nenalezneme. Ani na internetu nebudeme o nic sp?n?j. Pokud zadme ve vyhledava?i slovo spoluprce, objev se nm mnoho definic. Pokud se zamyslme a podvme se do historie, m?eme nap?klad zaznamenat prvn nznaky interdisciplinrn spoluprce ji vznikem Organizace Spojench nrod? (OSN). Jednalo se o nevldn neziskovou organizaci, jejm clem bylo udrovat mr, bezpe?nost, rozvjet p?telsk vztahy mezi nrody a podporovat kulturn a humanitn spoluprci.

Jak usm?r?ovat agresivitu d?t
Agresivitu u dt?te vyvolv nemonost doshnout nebo mt n?co, co si dt? velmi p?eje (hra?ka, prvenstv ve h?e ). Je to tedy touha dt?te po n??em nebo po n?kom. Velmi se diskutuje o tom, zda je agresivita d?di?n. Zvlt? v p?edkolnm obdob bych tuto diskusi zavrhla. U mnoha d?t jet? ani nem?eme mluvit o prav agresivit?, je to jen pokus dt?te zachovat se zp?sobem, kter mu nejvc vyhovuje a u kterho se domnv, e bude mt sp?ch - doshne svho.

Zklady komunikace se zrakov? postienm
P?ed kadm (i slovnm) kontaktem se ZP ?lov?kem je t?eba jej oslovit, aby v?d?l, e nsledujc sd?len se ho tk. Je toti velmi nro?n a vy?erpvajc neustle sledovat veobecnou konverzaci a usuzovat, co se tk jeho osobn? a co n?koho jinho.

Jak komunikovat se neslycm klientem
Nsledujc text si dv za cl p?iblit a srozumiteln? popsat mentalitu a zp?sob ivota klient? pat?cch do skupiny lid s vadami sluchu. Tento text je p?sp?vkem k tomu, aby prce profesionl? s t?mito klienty byla dostate?n? efektivn a zohled?ujc specifick pot?eby t?chto klient?.

Zsady laick prvn pomoci
Prvn pomoc je p?e nebo l?ba poskytnut postienmu p?ed p?jezdem Zdravotnick zchrann sluby nebo jinho kvalifikovanho odbornka.

T?lesn? postien
Ozna?en lid s postienm, nebo lid s handicapem pouvme p?i r?znch p?leitostech. Jak je skute?n vznam t?chto slov? V anglicky mluvcch zemch existuje velice dobr lingvistick rozd?len, kter pom?rn? jasn? vymezuje, co znamen pro spole?nost slovo handicap.

Poruchy p?jmu potravy
Historie zaznamenanch poruch p?jmu potravy sah do dalek minulosti. Hladov?n nebo p?ijmn nedostate?nho mnostv hodnotn stravy v d?sledku dodrovn r?znch diet bylo sou?st nboenskch ob?ad?, protestnch ?in? ?i reakc na patn ivotn podmnky.

D?ti s psychiatrickou diagnzou
Pouze mal ?st d?t zsk skute?nou psychiatrickou diagnzu. P?esto i samotnm kontaktem s n?kterm ze za?zen psychologick nebo psychiatrick p?e je dt? ur?itm zp?sobem ozna?eno jako problmov.

Intern supervize
Sociln prce a ostatn profese spojen s prac s lidmi vytv? podmnky pro rozvoj a lep vyuit zdroj? jednotlivce, skupin, komunit a spole?nosti. Kone?nm clem je ochrnit a poslit zejmna znevhodn?n a ohroen skupiny a jednotlivce ve spole?nosti. Jednou z nejvrazn?jch forem podpory profesionlnho r?stu a zvyovn kvality prce je metoda zvan supervize.

Ochrana ?lov?ka za mimo?dnch udlost
V ivot? ?lov?ka mohou nastat neo?ekvan mimo?dn udlosti, jako jsou iveln pohromy (zplavy a povodn?, pory, vich?ice, sesuvy p?dy, sn?hov laviny, zem?t?esen), havrie s nikem nebezpe?nch ltek do ivotnho prost?ed (havrie v chemickch provozech a skladech, radia?n havrie, ropn havrie) a dal, kter mohou ohrozit ivoty, zdrav obyvatel a zp?sobit velk materiln kody. Ke zmrn?n nsledk? t?chto udlost p?ispvaj zejmna legislativn a organiza?n opat?en, kter p?ijm kad vysp?l stt. ?inn? mohou ke zmrn?n t?chto nsledk? napomoci i samotn ob?an. Proto je d?leit znt mon nebezpe?, zp?soby ochrany p?i vzniku t?chto udlost a um?t si nejen poradit, ale i pomoci svm blzkm, soused?m a zejmna d?tem.

Sociln? prvn ochrana d?t
Postaven dt?te ve spole?nosti prochzelo dlouhm vvojem. Nsil na d?tech se objevovalo ji u p?rodnch nrod?. D?ti byly ?asto usmrcovny jako ob?ti bostvu (d?tsk ob?ti jsou doloeny z nejr?zn?jch kultur). Vzpome?me, e v antice bylo dt? bezprvnm subjektem (nap?. ve Spart? slouila Taygetsk skla k tomu, aby z n byly shazovny necht?n ?i nemocn d?ti). Moc otce, kter synov a dcery podlhali ve starov?km ?m?, se nazvala patria potestas a zahrnovala v sob? nejen prvo otce nad ivotem a smrt svch d?t, ale i prvo nep?ijmout po narozen dt? do rodiny a prvo prodeje d?t. V roce 313 byl v ?mskm imperiu vydn Edikt milnsk, jm bylo uznno k?es?anstv sttnm nboenstvm. Jeho vydnm kon? dlouh obdob, kdy se otec mohl p?i vkonu rodi?ovskho prva dopustit v??i svmu dt?ti prakticky ?ehokoliv, tedy nap?. i vrady.

Sociln sluby v novm
Od 1. ledna 2007 vstoupil v ?innost nov zkon ?. 108/2006 Sb., o socilnch slubch, kter ?e pomoc, ochranu a podporu fyzickch osob v nep?zniv sociln situaci. Tento zkon sloit? vznikal ji od roku 1994 jako jeden z pil?? tehdy nov sociln reformy. Trvalo neuv??itelnch 12 let, ne se poda?ilo najt konsenzus a byl p?ijat zkon, kter zajistil lidem v nep?zniv sociln situaci, prost?ednictvm individualizovan sociln sluby, p?im??enou pomoc a podporu. Zkon d?razn? sleduje dodrovn lidskch prv, zachovn lidsk d?stojnosti a zrove? poaduje po poskytovatelch, aby poskytnut podpora a pomoc byla na takov rovni, aby motivovala a nevytv?ela zvislost na p?i sociln sluby. Vznamn je tak nov systm kvality poskytovatel? socilnch slueb, kter garantuje kvalitn poskytovn socilnch slueb prost?ednictvm povinnch registrac a inspekc socilnch slueb.

Ochrana d?t v kadodenn prci koly
Publikace vychz ze zkladn legislativy vydan resortem kolstv v nvaznosti na platn zn?n kolskho zkona (zkona ?. 561/2004 Sb., o p?edkolnm, zkladnm, st?ednm, vym odbornm a jinm vzd?ln). Obsahuje p?ehled vybranch (v sou?asnosti platnch) vyhlek a metodickch pokyn? vydanch MMT ?R. Upozor?uje na vazby t?chto legislativnch norem v mezirezortnm p?stupu ochrany d?t, zejmna rozvd zp?sob spoluprce koly s Polici ?R.

 
Letky
Rodina - v odbornm letku naleznete zkladn informace o rodin?.

Sexuln zneuvn - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice sexulnho zneuvn d?t.

Hyperaktivita a poruchy pozornosti - v odbornm letku naleznete zkladn informace o poruchch pozornosti a problematice hyperaktivity u d?t.

razy d?t - v odbornm letku naleznete zkladn informace o razech d?t.

Sexuln vchova - v odbornm letku naleznete zkladn informace o sexuln vchov?.

Prevence zvislost - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice zvislost.

D?ti uprchlik? - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice uprchlk?.

Vliv sekt na rodinu a d?tskou populaci - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice sekt.

Rasismus a xenofobie - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice rasismus a xenofobie.

Informa?n technologie - v odbornm letku naleznete zkladn informace o informa?n technologii.

T?lesn tresty - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice t?lesnch trest?.

Asertivn komunikace - v odbornm letku naleznete zkladn informace o asertivn komunikaci.

Syndrom vyho?en - v odbornm letku naleznete zkladn informace o syndromu vyho?en.

Interdisciplinrn spoluprce - v odbornm letku naleznete zkladn informace o interdisciplinrn spoluprci.

Krizov intervence - v odbornm letku naleznete zkladn informace o krizov intervenci.

Psychosomatick onemocn?n - v odbornm letku naleznete zkladn informace o psychosomatickm onemocn?n.

Podpora rodiny - v odbornm letku naleznete zkladn informace monosti podpory rodiny.

Dobrovolnictv - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice dobrovolnictv.

ikana - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice ikany.

Osvojen - v odbornm letku naleznete zkladn informace o problematice osvojen.

Publikace vydan v rmci projektu EDUCARE

Modul 1: vod od problematiky
V prvnm modulu je vysv?tlen pojem tranho, zneuvanho a zanedbvanho dt?te, jeho formy a potenciln dopady na dt?.

Modul 2: Jak rozpoznat trn, zneuvn a zanedbvn d?t
V tomto modulu se ?ten? dozv?d?l, jak rozpoznat znaky trn, zneuvn ?i zanedbvn a jak zareagovat, kdy se mu dt? se svmi problmy sv??.

Modul 3: Ohlaovn trn, zneuvn ?i zanedbvn dt?te
V tomto modulu se ?astnk dozv?d?l, jak dal kroky u?init, pokud se mu dt? sv??ilo, nebo pokud m podez?en na trn, zneuvn ?i zanedbvn dt?te, kter vs zatm neoslovilo. Zrove? si podrobn? vysv?tlme, jak mechanismy se daj do pohybu v moment?, kdy vae obavy nahlste.

Modul 4: Sprvn postupy a praktiky
V tomto modulu byli ?ten?i seznmeni se sm?rnicemi a zkonnou pravou, kter se tk tto problematiky, a pom?eme jim tak umstit p?ijat opat?en do irho kontextu. Podvme se tak na to, jak se mohou organizace a jednotlivci pracujc s d?tmi brnit proti k?ivm na??enm a poznme pokyny sprvnch postup? a praktik pro jednotlivce i organizace, jejich smyslem je chrnit zjem d?t.

 
 

(c) VIOD 2010  |  webhosting webdomena.cz | Děkujeme Spravne-firmě.cz